Zaujal vás nějaký referát? ...... Máte k nějakému připomínku či poznámku?
Či snad vám nějaký referát pomohl do školy?

Napište to do komentářů!
Čím více dáte najevo svoji spokojenost či nespokojenost, tím více nám pomůžete
při úpravách tohoto blogu.

Sebevražda...

27. ledna 2011 v 18:35 | Fanta Light |  Výplody mé mysli na TT
Když jsem to na blogu uviděla, trochu mě to zarazilo. Asi z důvodu, že jsem se sama chtěla zabít. Ne, Nechci, abyste mi sem psala, že se mám jít vyšetřit a tak podobně. Tohle nechce radu ani od psychologa. Tam už jsem byla (sice kvůli jinému osobnímu problému) a nepomohl vůbec. Spíš sem se tam rozbrečela… Ale zpět k tématu. ŘEKNU to jednou a na rovinu: Nechci od vás žádné rady a poučky, jak je život krásnej, kolik lidí bych zničila. Já mám o životě totiž trochu jiný názor. Ale to až na konec. Nejdříve, jak moje "plány na sebezničení" vypadaly.

Hlavním důvodem byla sebelítost a žádné hezké světlo v tomhle divném černém světě. Každá výtka od našich mě doháněla čím dál víc k přesvědčení, že mě nepotřebují a bude jim líp beze mne. Já vím, přeháněla jsem to a rodiče by to nikdy nechtěly, ale tenkráte jsem se prostě tak cítila. Byla jsem psychicky na dně. DENNĚ! jsem vymýšlela způsoby na zabití. Často, když jsem přecházela ulici, jsem hypnotizovala řidiče, aby šlápli na plyn… Naštěstí se nic takového nestalo.

Nezůstalo to však jen u představ… Dělala jsem si seznamy způsobu zabití, a také jsem si to kreslila… No s mým ne zrovna talentem to vypadalo spíše směšně: D. Jo, a abych nezapomněla, také jsem přemýšlela, co napíšu do své závěti. Že to byla sebevražda, komu co odkazuju… Musím bát přeci hodná a ulehčit policii práci, ne?

Měla jsem však jeden problém. Chtěla jsem rychlou bezbolestnou smrt. Nebála jsem se totiž smrti, ale bolesti. Že se to nepovede, skončím bez nohou nebo budu několik minut trpět v bolestech… A tohle vážně nechci. A další, co mne zdržovalo, bylo, abych svou vraždou nějak neublížila okolí. Myslím tím to tak, že když např. skočím pod vlak, naštvu cestující. Vlaky naberou zpoždění a ještě, aby toho nebylo málo, bude moje tělo na bůhvíjaký ploše… Také jsem nechtěla nic krvavého - zničím si oblečení a ne každý snese na krev pohled… A tímto se výběr doopravdy ztenčuje, ne? V poslední době jsem usoudila za nejlepší uškrcení se. Ale, co když se to taky nepovede??

Tohle je hrozná debata.

Nakonec jsem odjela do Německa a do Čech jsem se vrátila úplně jiná. Uvědomila jsem si, že třeba hned další den se může stát něco, za co stojí žít. Třeba, když měla mamka narozeniny a měla velkou radost z bílé růže, co jsem jí dala J. Ale také jsem si uvědomila, že smrt je zvláštní… Nevíme, co po ní následuje. A je také zvláštní, že pokud někdo zemře, nehnu ani brvou (pokud to samozřejmě nebyl můj příbuzný) a nijak to nepožívám… Po mě je samotný život velkou otázkou. Co je náš úkol? A když odejdeme, proč to najednou tolika lidem vadí?? Je to naše rozhodnutí a rozhodnutí Smrti.

Fanta Light
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slečna Zvědavá Slečna Zvědavá | Web | 27. ledna 2011 v 18:56 | Reagovat

To je rozhodně zajímavá úvaha, jestli se to dá teda nazvat úvahou, spíš taková zpověď. Zrovna dneska, když jsme jely s holkama vlakem domů jsme se bavily o zpoždění vlaku. A jedna kamarádka vyprávěla, jak její kdosi jel na zkoušku, najednou vlak stál, deset minut - nic, půl hodiny - nic. Pak začal obcházet průvodčí, že prý někdo skočil pod vlak...
A škrcení není bezbolestný, si teda aspon myslím:)
Každý dne se stane aspon jedna dobrá věc, která nám vyloudí úsměv na tváři, at chceme, nebo ne. I vůně růže:)

2 Marpefi Marpefi | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 21:11 | Reagovat

Zdravím všechny,

sebevražda je velmi složité a komplexní téma. Lidé se mnohdy dostávají do situací, kdy se domnívají, že není cesty pryč...já si však myslím, že ta cesta je. Pracujme zde s předpokladem, že existuje "nějaký" Bůh - pakliže ano, musíme se v rámci sebevražd úzce zamýšlet i nad tím, má-li k tomu všemu co říci i jeho existence..

Mnozí lidé si myslí, že sebevraždou uniknou smutku, zlobě, depresi, prázdnotě...co když však  právě to najdou? Uvědomte si, že pokud skončíte život zde na zemi - bez toho, aniž byste byli usmířeni s Bohem a byli s Ním, pak po Vaší smrti budete také bez Boha - a to je to pravé peklo!

Zde však není prostor pro rozbor všech myšlenek, proto Vás zvu na článek zde:

http://zivot-nazory.blog.cz/1101/ztrata-smyslu-zivota-sebevrazda

S pozdravem

Marpefi

3 fantalight-cd fantalight-cd | 28. ledna 2011 v 8:51 | Reagovat

[2]: Abych řekla pavdu v Boha nevěřím. Spíš v nějakou sílu a taky v duchy. Jak si mám totiž jinak vysvětlit všechny svoje ztracené věci??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Staré referáty procházejí rekonstrukcí, proto bych u nich prosila (leden - únor) zvýšenou opatrnost. Mohou se tam vyskytovat jisté chyby.

Komentáře nevztaující se k žádnému článku pište do reklam. V opačném případě mažu!
I zde platí AUTORSKÁ PRÁVA!

Na tomto blogu se právě nachází 88 referátů.
Blog založen: 18. 1. 2011
Majitelka: Fanta Light
Kontakt: Fantalight@seznam.cz.