Zaujal vás nějaký referát? ...... Máte k nějakému připomínku či poznámku?
Či snad vám nějaký referát pomohl do školy?

Napište to do komentářů!
Čím více dáte najevo svoji spokojenost či nespokojenost, tím více nám pomůžete
při úpravách tohoto blogu.

Bez čeho není kniha knihou

21. listopadu 2011 v 16:38 | Fanta Light |  Co se týče knih a čtení
Knihy jsou snad jediné doopravdy posvátné věci, co dokázal za těch tisíce let člověk vytvořit. Je to vlastně i to nejdůležitější, co nám často zbyde po našich rodičích, prarodičích a i z historie jako takové... Ale takové umělecké knihy mají něco extra. Mají vlastní příběh, postavy, děj a i konec. Na rozdíl od našeho světa se v tom knižním dostaneme na poslední stránku a následně knihu zavřeme. A co dál? To záleží na vás. Někdo ji vrátí beze slova do knihovny, jiný s lítostným Au revoir ji zaklapne a odloží. Já však často po nocích přemýšlím, jestli je ten konec spravedlivý, jak to mohla dopadnout jinak a hlavně - jak to pokračuje.


Tím se pomalu dostávám k dnešnímu tématu. Nevím, jak vy, ale bez postav a zajímavého děje není pro mě žádná knížka knížkou. Samozdřejmě učenice a atlasy mezi ně patří také, ale copa to jde hloubat nad tím, jestli by někdy mohl existovat růžový otakárek feniklový? Nebo snad jak by mohl vypadat takový život na Marsu? Ne... Tyto knihy nám ukazují realitu takovou jaká je a právě proto utíkáme na naše oblíbená místa s knihou v ruce. Otevřeme první stránku a vplujeme do děje...

Najednou se ocitáme na úplně jiném místě. Vlasy nám vlají ve větru a zřetelně slyšíme dialogy hlavních hrdinů při jejich prvním setkání. Jsme napjatí a nemůžeme se dočkat, zda se z nich stanou přátelé nebo nepřátelé na život a na smrt. Ani jsme si nevšimli, že na nás někdo ve skutečném světě mluví. Proč bychom také měli? Vždyť je tento svět tak odlišný a krásný! Bohužel se musíme odtrhnout a na chvíli opustit naše hrdiny a oblíbené postavy.

Jací vlastně jsou? Každý má jiný výběr. Já osobně to říct nedokážu, neboť, jak jsem již řekla, bez postav by nevznikla ani má nejoblíbenější kniha. Chyěla by mi tak Safira, ale i Galbatorix, Alea s Erwanem či krutí a nemilostrdní srtijedi z Harryho Pottera. Bez nich by to byly jen stránky bez dobrodružství, bez jakéhokoliv strachu a napětí. Listy popsané, ale již ne oblíbené... Myslela jsem, že to bude snadné napsat tento článek, ale čím dál víc si uvědomuji, že snadnější je říci nejoblíbenějšího autora či knihu, než postavu. Taková to postava totiž neuvěřitelně hýbe i samotnou knihou a dějem. Dává nám i ten dojem, jaký z knihy máme. Postava vás musí něčím zaumout, musíte o ní rádi číst a chtít se i něco dozvědět. Nezáleží na tom, jestli se jedná o zvíře, padoucha či slabou ženu. Většinou totiž jak moc se vám líbí hlavní postavy, tak si zamilujete i celou knihu.

Když se tak dívám zpět v čase, jako malá jsem měla ráda Heidy. Děvčítko, které nechala její opatrovnice u dědečka v horách. Pak také Zuzanku. Nevím... Stále si myslím, že to bylo spíše díky příběhům, co prožívaly a jak dopadly, než pstavám jako takový. Navíc v té době si již moc nevzpomínám. Samozdřejmě později i Harry Potter s Hermionou a Safira s Eragonem. Časem jsme přesedlala na povinnou četbu a tím i na jiné postavy - Betty z Vejce a já, Dracula nebo Bílý tesák. Musím se smát. Já snad opravdu vybírá jen hlavní postavy. Zřejmě z důvodu, že si je nejlépe zapamatujeme. Ale každá kniha má své kouzla a v každé z nich bych našla postavu, která mi sedne a naopak tu, kterou ráda nemám. A proto můžu říci snad jen to, že nemám žádnou nejoblíbenějí postavu. Řekněte mi knihu a já vyjmnuji postavy, co mám ráda a které ne, ale neřeknu vám tu nejoblíbenější, neboť bez těch ostatních by i tato postava zanikla.

A co vůbec ovlivňuje náš vztah k postavám? Samozdřejmě zfilmované verze. Tímto jsme musela říci sbohem Belle a Edwardovi a téměř i Eragonovi. Důležitou měnu pro nás znamená i věk. Ano, rádi zavzpomínáme na, nyní již zaprášené knihy z dětství, ale už asi se nebudeme chtít do těch do vracet nastálo. Jedna z posledních věcí, co ovlivnuje náš pohled je i to, kolikrát jsme danou kniu četli. Několikríte se mi již stalo, že jsem si později všimla věcí, co mi při prvním přečtení unikly a nebo jsem si jich nevšímala.

A jak je to u ostatních? To nevím. Snad jen, že byste mi to prozradily.

S přáním spoustou krásných knih

Fanta Light
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Weri Weri | Web | 22. listopadu 2011 v 19:22 | Reagovat

asi tak.. ale mám asi dost blbou otázku.. v nejnovějším filmu je pasáž, kde je Raoul tak roztomile přivázaný ke mřížím... no a někdo z těch dvou chlapů řekne "Forgive me, please forgive me"... Nejde tam moc poznat, kdo to říká, myslíš, že to byl Erik? Hlasu to odpovídá...

2 Weri Weri | Web | 6. prosince 2011 v 19:29 | Reagovat

díky :) jsem ráda, že se líbí... jinak jak ses ptala na ten FB, tak ho mám Weri Ibrahimová, takže klidně napiš ;)

3 Christine Christine | E-mail | Web | 7. prosince 2011 v 6:09 | Reagovat

Telefon byl. :-) A je mi úplně jedno jaký, protože v každym se musí lidi dorozumět a snad každej má nějaký sluchátko. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Staré referáty procházejí rekonstrukcí, proto bych u nich prosila (leden - únor) zvýšenou opatrnost. Mohou se tam vyskytovat jisté chyby.

Komentáře nevztaující se k žádnému článku pište do reklam. V opačném případě mažu!
I zde platí AUTORSKÁ PRÁVA!

Na tomto blogu se právě nachází 88 referátů.
Blog založen: 18. 1. 2011
Majitelka: Fanta Light
Kontakt: Fantalight@seznam.cz.