Zaujal vás nějaký referát? ...... Máte k nějakému připomínku či poznámku?
Či snad vám nějaký referát pomohl do školy?

Napište to do komentářů!
Čím více dáte najevo svoji spokojenost či nespokojenost, tím více nám pomůžete
při úpravách tohoto blogu.

Válka s Mloky - Karel Čapek

7. dubna 2013 v 19:57 | Fanta Light |  V
Od Čapka jsme již četla Hordubala a doufala jsme, že v tomto duchu bude pokračovat. Nějak zklamání přišlo docela brzy... Čtu, čtu, čtu a válka nikde. Až v poslední kapitole se to o něco jako "válku" pokusí. Celý příběh totiž vypráví spíše o tom, jak se z obyčejných inteligentních zvířat stali mluvící protivníci lidstva. Že to člověk si sám proti sobě vytvořil záhubu.
Pro zajímavost - letost na podzim 2013 by tato kniha měla být zfilmovaná.

Autor: Karel Čapek
Rok vydání: 1935
Původní název: Válka s mloky
Žánr: Alegorie
Místo dění: Celý svět
Jazyk: Česky
ANDRIAS SCHEUCHZERII
Kapitán J. van Toch hledá na ostrovech (asi v Oceánii) na pokyn jejího Veličenstva perly, přestože ví, že zde již žádné perly nejsou. Přesto se na Tana Masa dozví od Bataků, že se v zátoce Devil Bay vyskytují sice mušle, ale i tapa-tapa - nějací vodní čerti, kterých se domorodci bojí. Při nuceném lovu mušlí je pozná i J. van Toch. Zjišťuje, že vypadají trochu jako lidé a legračně se pohybují. Také jsou velice inteligentní. Odstěhuje se tedy na tento ostrov, aby se jim mohl plně věnovat a učit je.
J. van Toch jako rodilý Čech Vantoch z Jevíčkova se ve své vlasti snaží získat dostatek financí na svůj projekt. Potkává starého přítele z dětství - žida Custla Boudyho, kapitána průmyslu. Jemu se svěří o těch "svých" ještěrkách, o tapa-tapa boys, které tam potkal. Líčil jejich vlnité pohyby, jejich pokusy otevírat škeble pomocí nože, aby se dostali k potravě. Svým oblíbencům dal poté nože i k obraně před žraloky. Nyní touží vozit své tapa-tapa po jiných ostrovech. On by jim dával zbraně a za oplátku by mu nosili perly. Boundy mu vyhoví a on je začne rozvážet po jiných ostrovech.
Jako první na mloky upozorní tisk dva páry - Judy s Fredem a Abe s Lily (jejich vztah je velice zvláštní; na konci se obě dvojice prohodí partnery a vezmou si toho druhého) na výletní lodi. Při analýze tohoto zvířete se odborníci brzy dostanou do rozepře. Jedni tvrdí, že se jedná o druh mloka, další že je to podvrh a neexistuje. A každá země tvrdí, že patří jí. Zprávy o tomto novém druhu se množili stejně rychle, jako se mloci objevovali na nových a nových místech v Tichém oceánu. Stali se hitem v umění, divadle i módě. První pitvu provedl W. Kleinschmid. Zjistil, že se jedná o vyhynulý druh ANDRIAS SCHEUCHZERI. Dostali se i do zoologické zahrady. Náhodou hlídač pan Greggs zjistil dar řeči u těchto tvorů. Opakoval sice pouze to, co sám slyšel nebo si přečetl, ale i to byl obrovský krok vpřed. Stal se předmětem velkého bádání. I van Toch používal mloky jako atrakci. Jeho mloci dokázali i počítat a odpovídat na jednoduché otázky.
Po smrti kapitána van Tocha přestaly perly ztrácet na své cenně a trh byl nasycen. Na konferenci se vytvořila otázka, co bude nyní s mloky dál. Rozhodlo se, že se u mloků dá využít jejich síla a přirozená schopnost stavět hráze k vytváření nových břehů. Budou se držet na farmách a na památku van Tocha dbát o jejich bezpečí.
PO STUPNÍCH CIVILIZACE
Postupně začnou všechny přímořské země vlastnit na pobřeží své mloky. Vyvinul se i obchod s mloky a to i, černý, kde se s nimi zacházelo tím nejhorším způsobem. Nastal tzv. Mločí věk. Mloci stavěli nové projekty lidí a pevnina se čím dál zvětšovala. Mloci se stávali samozřejmostí, která patřila k životu. Dělaly se na nich různé experimenty a jejich počet stoupal.
Časem vznikla i Mločí otázka - mají nebo nemají mloci duši? Luise Zimmermann totiž jako první vyslovila domněnku, aby mloci získávali řádné vzdělání, a tím chránit i vzdělání lidí. Brzy se jí podařilo založit Lyceum pro Mloky. Z původně primitivních zvířat se stávali velice učenliví mloci. Otázka byla i ve vyučovacím jazyku, neboť každý národ preferoval ten svůj. I morální problematika byla složitá. Vznikaly spolky pro ochranu mloků a časem i zákony pro mloky, které je vázaly k jejich majiteli. Stávali se tím i odpovědnými bytostmi za své činy. Mluvilo se o podmořské autonomii, o tom, že by mloci jako pracující třída mohli dostávat dovolenou, pojištění, ale i o velké konkurenci. Mloci se stávali odbytištěm pro celý svět. Údajně měli pod mořem i své vlastní aglomerace s továrnami. Kovozpracující, chemický i zbrojařský průmysl se zaměřili na nástroje pro mloky, které si sami navrhovali pro práci na mořském dně. Stali se i členy Společnosti národů.
Mloci již dosahovali počtu 7 miliard, ale ani jeden z nich o žádná taková práva nežádal. Vše zařizovali lidé pro "blaho mloků". Přesto se i mloci rozdělili časem na staromloky, kteří trvali na tradičním mloctví a mladomloci, kteří toužili po pokroku.
VÁLKA S MLOKY
Po celou dobu Mločího věku se čas od času objevili mezi lidmi a mloky nepřátelství, stejně jako mezi zeměmi, které se obviňovali, že mloci jedné země napadli mloky té druhé. Vznikl údajně i ten nejsilnější mlok - der Nordmolch, kdy Němci tvrdili, že původ mloků leží v jejich zemi. Počet mloků nyní stoupl na 20 miliard. Vědci začali tušit, že by mohli nahradit lidský druh. Jistý pan X vytvářel pamflety "Pan X varuje" s názory, aby se mloků lidstvo štítilo a nenávidělo a s varováním, že mloci nevyjadřují žádné požadavky ani přání.
První útok mloků byl 11. Listopadu v New Orleans, kde se zemětřesením prolomilo celé území. Tyto zlomy se objevovaly po celém světě a zaplavovalo se území. Přes rádiový signál žádal jistý Chief Salamandr opuštění břehů, které by poté patřily mlokům jako nové místo k životu, a také míce munice k odstřelování břehů. Tím vznikla nepravá válka s mloky. Nejhůře ji snášela velká Británie. Kvůli odmítnutí poskytnout břehy byla pod blokádou.
Kvůli válkám se uskutečnila konference ve Vaduzu ve vysokých Alpách. Mločí delegace, tvořená právníky ze světa lidí, doporučovala přistoupit na mločí podmínky a prodat jim různé části pobřeží. Mezitím však mloci již potápí Benátky. A postupně i velké části přímořských zemí.
V té době chodí nyní již starý pan Provoda rybařit k Vltavě. Před několika desítkami let byl vrátným u pana Bondiho a pustil k němu kapitána van Tocha. Právě proto si připisoval zásluhy za objevení mloků. Také o nich sbíral veškeré dokumentace a byl na sebe hrdý. Nyní však mizí svět. Věří však, že mloci do Prahy nepřijdou, protože tu není moře. Po zahlédnutí "velké černé hlavy" před Národním divadlem si uvědomí, že i Čechy se stanou kořistí mloků. Je přesvědčen, že to on za všechno může, až z toho onemocní.
Právě v tom se ozve autorův vnitřní hlas se slovy "Ty to tak necháš?". Následují otázky a odpovědi, při kterých autor přizná, že lidstvo nemusí být ještě ztraceno. I mloci potřebují břehy a lidi, které jim budou vyrábět nástroje. A třeba by mohli mloci mezi sebou začít soupeřit o nadvládu stejně jako nyní lidé. Vzniknou kulturní, jazykové i zeměpisné rozdíly, které vyústí v boj mloci proti mlokům. Vypustí do moře jedy, aby vyhubili své protivníci, ale kvůli tomu zemřou všichni. Lidí poté sestoupí z hor a vzniknou báje o starých civilizacích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 8. dubna 2013 v 18:16 | Reagovat

No, ono to bude tím, že Karel Čapek nedává důraz na akci, jak dnešní konzument žádá. Naopak proto je jeho kniha velkým potěšením. Popisuje zde možnou budoucnost a popisuje ji hezky od základů. Obdivuji ho, jakožto autor, jelikož si dal s tím velkou práci. Nejen že vytvořil skvělý prozaický text, ale ještě musel do toho vymýšlet odborné články, zápis z jednání správní rady, atd. Zde se projevuje jeho slohová znalost a řemeslnost.

Hodně lidí označuje tuto knihu jako utopistickou tragédii. Já bych ji označila za tragikomedii, protože narážky na Mladočechy a Staročechy, alias v knize Mladomloci a Staromloci, je k popukání. Obsahuje spoustu drobných vtípků, které ovšem člověk odhalí, pokud zná českou historii, lidskou povahu atd.

Zkrátka kouzlo Karla Čapka a Války s Mloky člověk odhalí až v odrostlejším věku, tedy pokud někdy vůbec :-D

2 Anie Anie | Web | 14. dubna 2013 v 15:54 | Reagovat

Knihu jsem četla. Mě osobně se líbila, avšak některé prvky jako například dlouhé ústřižky z novin pana Povondry mě docela odrazovaly a tak jsem je přeskakovala. Jak říkáš válka tam opravdu chybí, ale přesto si myslím, že má kniha v sobě velké kouzlo. Díky metafoře poukazuje na to jak se člověk staví proti člověku a to je myslím také problém dnešní doby.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Staré referáty procházejí rekonstrukcí, proto bych u nich prosila (leden - únor) zvýšenou opatrnost. Mohou se tam vyskytovat jisté chyby.

Komentáře nevztaující se k žádnému článku pište do reklam. V opačném případě mažu!
I zde platí AUTORSKÁ PRÁVA!

Na tomto blogu se právě nachází 88 referátů.
Blog založen: 18. 1. 2011
Majitelka: Fanta Light
Kontakt: Fantalight@seznam.cz.