Zaujal vás nějaký referát? ...... Máte k nějakému připomínku či poznámku?
Či snad vám nějaký referát pomohl do školy?

Napište to do komentářů!
Čím více dáte najevo svoji spokojenost či nespokojenost, tím více nám pomůžete
při úpravách tohoto blogu.

B

Bílá nemoc - Karel Čapek

9. dubna 2013 v 20:10 | Fanta Light
Skvělé dílo. Jen do teď jsme nepochopila jednu věc - Bílá nemoc má charakterizovat fašismus. Já v tom však stále vidím něco co brání fašismu a maršálovi uskutečnit svůj plán na ovládnutí světa.... Pokud to někdo chápe, budu ráda o vysvětlení.

Buddenbrookovi - Thomas Mann

1. května 2011 v 11:42 | Fanta Light
Jediný slovo stačí: Tfuj, Tfuj, Tfuj... Už nikdy! Prostě sem četla 15 stránek denně a to mi fakt stačilo na to, abych byla naprosto otrávená. Navíc na tuto knížku nejsou moc dělané referáty. O o jejich kvalitě radši nemluvím.
Jinak chci uporornit, že zakladatel této firmy byl Jan Buddenbrook PRADĚDEČEK Tomáše, ne jeho dědeček jak je často zveřejněnované!!!

A abych řekla něco o díle: jedná se o rozsáhlý román, popisující čtyři generace jisté obchodnické rodiny. Začíná, kdy je na vrcholu a končí, když vymírá rod. Jsou zde i rozsáhlé filozofické a úvahové pasáže.

Jo a abych nezapoměla, docela hezký je i film z roku 2008, pokud by vás kniha přestala v půlce a bavit a přesto byjste chtěli znát nejdůležitější věci;).

Fanta Light
_____________________________________________________________________________________________________
Rok vydání: 1901
Původní název: Die Buddenbrooks
Žánr: Román
Místo dění: Německo; Lübeck, Mnichov, Travemüde...
Jazyk: Německy

Bílý tesák - Jack London

26. února 2011 v 13:51 | Fanta Light
Krásná knížka o lásce, pochopení a trpělivosti... Rozhodně doporučuju ;).
Fanta Light
___________________________________________________________________________
Rok vydání: 1906
Původní název: White Fang
Žánr: Román
Země: USA
Jazyk: Anglicky

Přes Aljašku jedou saněmi dva přátelé - Bill a Henry. S nimi jede ještě třetí muž, ten ale v rakvi. Oba muži se snaží dostat do nejbližší vesnici. Cesta však trvá dlouho a ještě je ohrožují hladový vlci. Odlákají postupně všech šest tažných psů a sežerou i Henryho, když se pokusí jednoho psa zachránit. Billa nakonec zachrání skupinka se saněmi.
Důvodem zahynutí psů byla mladá rezavá vlčice. Po rozpadnutí smečky začnou o ni bojovat dva samci, z nichž vítězí Jednooký. Zůstane s vlčicí a mají spolu několik mláďat. Kvůli dalšímu hladu přežije pouze mladý šedý vlček. Nepřežije ani Jednooký, neboť při hledání potravy ho zabije rys. S matkou se mladý vlček učí lovit. Jednou se dostane až k indiánskému táboru. Je však chycen, a když se ho pokusí vlčice zachránit, jeden z indiánů ji zavolá jménem. Vlčice Kiča - jenž má polovinu krve vlčí - poznává svůj bývalý domov a připlazí se poslušně ke svému pánovi, kterému patřila, než uprchla mezi vlky. Šedý Bobr si nechává vlčka a dává mu podle jeho bílých zubů jméno Bílý tesák. Vychovává ho střídavě výpraskem nebo odměnami v podobě ryb. Později Šedý Bobr daruje jednomu indiánovi Kiču, s kterou odjíždí pryč. Když se s ní Bílý tesák opět uvidí, již ho nepoznává. Vlček se učí v táboře bránit se ostatním psům. Postupně získává čím dál větší převahu, až se ho nakonec bojí a chodí ve skupinách. Stává se také vůdčím tažným psem. Dvakrát Bílý tesák od indiánů uteče. Pokaždé se však vrátí k jídlu a teplu, jenž v divočině jen tak snadno nenalezne.
Jak se indiáni stěhovali za potravou, dostal se až do Fort Yukonu. Zde vylákává z lodi psy bohatých pánů, které pak zbytek smečky zardousí a také schytá všechen výprask. Jeho inteligenci a sílu obdivuje krutý Hezoun Smith. Pomocí whisky si od Šedého Bobra Bílého tesáka koupí. Ten se sice třikrát pokusí vrátit ke svému původnímu majiteli, vždy je ale nemilosrdně zbit. Hezoun Smith začne svého vlka využívat pro psí zápasy. Díky zkušenostem se smečkou Bílý tesák pokaždé vyhraje, až nakonec nasadí proti němu divoké vlky a rysa. Až do dne, kdy na Aljašku přijde majitel prvního buldoka v kraji. Buldok bojuje jinak než všichni psi předtím. V hodné chvíli se Bílému tesákovi zakousne do hrdla a nepustí. Vlka před smrtí zachrání Veedon Scott a jeho psovod Matt. Ten koupí Bílého tesáka od Smithe.
Nyní začínají pro Bílého tesáka nové zkušenosti. Scott se pokouší s ním spřátelit, je ale pokousán. Nevzdává se však a zkouší to znovu a znovu. Postupně si získává Tesákovu důvěru a nakonec i lásku. Když Scott odjede a nechává svého vlka pouze v přítomnosti Matta, málem žalem pojde. Teprve při jeho návratu se opět vzchopí. Veedon Schott se stále touží vrátit domů do Kalifornie. Bojí se však o Bílého tesáka. Ten v den jeho odjezdu proskočí oknem na znamení, že chce být jen s ním. Bílý tesák tedy odjíždí do Kalifornie. Zde na něho čeká nejen jiné podnebí a příroda, ale i pravidla a nařízení. Se Scottovou pomocí je postupně zvládá a získává si i část Scottovy rodiny. Také se spřátelí s fenou Colií, kterou zpočátku nenáviděl. Zbytek si získává, když si Scott zlomí při pádu na koni nohu a on přivede pomoc. Scottova otce si získává, až jednou v domě zadrží lupiče. Chtěl se pomstít soudci Scottovi za vězení, ve kterém kvůli němu byl. Při střetu s vlkem zemřel. Ale i Tesák bojoval se životem. Doktor mu dával mizivou naději, přesto zvládl bojovat a vyhrál. Při první vycházce z domu naše Collii s jeho štěňaty.

Babička - Božena Němcová

19. ledna 2011 v 4:58 | Fanta Light
Tahle knížka je klasika. Musí se číst povinně ve škole. My jsme z ní později psali i test. Bohužel mi k srdci nijak nepřirostla.
____________________________________________________________________________
Rok vydání: 1855
Původní název: Babička
Žánr: Novela
Země: České země
Jazyk: Česky

Babička žila spokojeným životem ve své chaloupce. Jednoho dne ji přijde dopis od nejstarší dcery Terezky, která ji žádá, aby se k nim na Staré Bělidlo na stáří odstěhovala. Babička se ze začátku nemohla rozhodnout, ale nakonec souhlasila. Když Babička dorazila, její vnoučata - Barunka, Jeník, Vilém a Adélka - ji již netrpělivě očekávala a pozorně si babičku prohlížely. Již večer se s ní natolik spřátelili, že to vypadalo, jako kdyby se znali odjakživa. Hned ráno převzala babička domácnost. Vedla ji postaru, jak byla zvyklá a dbala, aby všechna vnoučata byla pořádná a věřila v Boha. Děti si velice rády prohlížely její truhličku, ve které měla všechny své cennosti. S dětmi chodila k sousedům do myslivny, do mlýna a do lesa. U splavu potkala Viktorku, která byly dočista pomatená. Každý večer tam zpívala ukolébavku. V neděli chodila babička do kostela. To děti již z dálky babičku vítaly.
Někdy šla babička s dětmi do mlýna. To si tam děti hrály s Kudrnovými. Jednou jim babička vyprávěla, jak na vlastní oči viděla pána císaře Josefa, který jí věnoval tolar. Za to si lidé babičky vážili. Jindy šly s babičkou do myslivny. Jednou potkaly cestou v altánku kněžnu. Ta pozvala babičku s dětmi na druhý dne k sobě na zámek. Poté šli opět k myslivně. Zde jim myslivec vyprávěl příběh o Viktorce:

Viktorka byla
sedlákova dcera ze Žernova. Byla velmi krásná a o její ruku se ucházelo spoustu mužů. Ale Viktorka se ještě nechtěla vdávat a odmítala je. To se ale nelíbilo jejímu otci. Jednoho dne do vesnice přišli vojáci. Jeden z nich Viktorku stále pronásledoval. Nepromluvil s ní nikdy žádného slova a všude se za ní díval. Začala z něho mít strach. Nemohla ani spát a viděla neustále jeho tmavé oči.
Radila se s kovářkou, která jí dala škapulíř, aby ji před vojákem ochránil. Nepomohlo to. Rozhodla se rychle provdat, aby se vojáka zbavila. Pár dní před svatbou se vydala na louku hledat čtyřlístek. Náhle zahlédla vojáka, lekla se a bosou nohou šlápla na trn, až bolestí omdlela. Probudila se ve vojákově náručí. Obvázal jí nohu šátkem a poté vyznal lásku. Jeho hlas ji natolik učaroval, že mu vše uvěřila a zamilovala se do něho. Odnesl ji domů na lože. V posteli strávila Viktorka dlouhou dobu než se úplně uzdravila. Když konečně vstala, hledala svého vojáka. Dozvěděla se, že vojáci byli stáhnuti, a nikdo neví kam šli. Viktorka se proto jednoho rána vydala do světa hledat svou lásku, avšak marně.
Rodiče o své dceři
neměli žádné zprávy a strachovali se. Po roce uviděli u splavu dívku, která měla Viktorčinu podobu. Byla však plachá. Každý den chodila k vodě a hodiny zpívala, tesknící po svém milém. Když ji přilákali domů měli rodiče velkou radost a vítali Viktorku opět doma. Viktorka se ale za ten rok tak změnila, že utekla a zůstala v lese v jeskyni, která zůstala doteď jejím domovem.
Jednou
ovšem přišla bouře. Lidé chtěli Viktorku ve svých domovech schovat, ale ona běhala po lese a vždy když viděla blesk, strašně se smála a samou radostí tleskala. Tato noc se jí stala osudnou, protože blesk do ní uhodil. Lidé jí udělali hrob a pomodlili se za tu nešťastnou duši.

Když přišly další den ke kněžně, vřele je přivítala i se svou schovankou Hortenzií. Mezitím, co si děti s Hortenzií hrály, vyprávěla babička kněžně o svém mládí. Žila se svým mužem Jiřím v Nise. Jiří dostal v boji s Prusy kulku do těla a po dlouhé nemoci zemřel. Babička zůstala se svými třemi dětmi sama v cizí zemi. Stýskalo se jí po domově, a tak se jednou rozhodla, že půjde do Čech. Po dlouhé chůzi se dostala do vesnice, kde žili její rodiče. Když babička dovyprávěla, všichni se nasnídali, babička se rozloučila s kněžnou a komtesou a odešla s dětmi domů.
Dny plynuly jak voda a babička učila děti spoustu užitečných věcí. A najednou přišel den, kdy se děti poprvé vydali do školy. Avšak velmi rády studovaly a učily se novým věcem. Pak přišli prázdniny a děti měly opět volno. Chodila je navštěvovat slečna Kristla, která si chodila k Babičce pro rady. Byla zamilovaná do Míli, který byl z vedlejší vesnice. Míla však byl povolán na čtrnáct let do vojska. Kristla se velmi trápila a každý večer plakala a modlila se za svého milého. Babička však jednou navštívila kněžnu a komtesu. Při jejich rozhovoru se zmínila o Kristle a jejím trápení. Kněžna měla dobré srdce a připravila pro Kristlu překvapení. Uskutečnila veselici pro všechen prostý lid a Mílu povolala z vojny. Když Kristla uviděla Mílu, nevěříc se mu vrhla do náruče. Zanedlouho byla svatba, na kterou se přišla podívat celá vesnice.
Léta plynula a z malých dětí vyrostly dospělí lidé. Odešly ze Starého Bělidla do světa. Babička byla vždy zarmoucena, ale věděla, že to je pro jejich dobro, tak se pro ně aspoň modlila. Po čase ale i babička začala pociťovat stáří a jednoho dne ulehla do svého lože. Obávala se, že umře dříve, než ji přijedou vnoučata se svým tatínkem navštívit. Vnoučata však přijela včas, když babičku uviděly, běžely k posteli a vzpomínaly na časy, když vedle Babičky usínaly jako malá dítka. Pomodlila se s babičkou a poté se babičce zavřela oči a usnula navěky. Barunka, která klečela hned u ní, nad ní udělala křížek a společně s ostatními babičku pochovala. Po jejím pohřbu kněžna jen smutně prohlásila: "Šťastná to žena!"
 
 

Reklama
Staré referáty procházejí rekonstrukcí, proto bych u nich prosila (leden - únor) zvýšenou opatrnost. Mohou se tam vyskytovat jisté chyby.

Komentáře nevztaující se k žádnému článku pište do reklam. V opačném případě mažu!
I zde platí AUTORSKÁ PRÁVA!

Na tomto blogu se právě nachází 88 referátů.
Blog založen: 18. 1. 2011
Majitelka: Fanta Light
Kontakt: Fantalight@seznam.cz.