Zaujal vás nějaký referát? ...... Máte k nějakému připomínku či poznámku?
Či snad vám nějaký referát pomohl do školy?

Napište to do komentářů!
Čím více dáte najevo svoji spokojenost či nespokojenost, tím více nám pomůžete
při úpravách tohoto blogu.

P

Proměna - Franz Kafka

18. dubna 2013 v 21:39 | Fanta Light
Kafka... Někdo nechápe jiný nenávidí a další miluje. Říká se, že se "nedá číst". Mě ovšem jeho styl vyhovuje. Záleží na vás, zda si k němu najdete cestu. Jinak tato povídka je celkem krátká a jasně popsaná, i když obšak s krapet nechutnějšími detaily.

Autor: Franz Kafka
Rok vydání: 1916
Původní název: Die Verwandlung
Žánr: Povídka
Místo dění: Byt
Jazyk: Německy

Pygmalion - George Bernard Shaw

4. února 2012 v 16:35 | Fanta Light
Název je odvozen z antického mýtu o kyperském sochaři Pygmalionovi, který vyřezal ze slonové kosti krásnou dívku do ní zamiloval a uprosil bohyni lásky Afroditu, aby jí vdechla život. Stejně jako byla proměněna Pygmalionova socha v živou ženu, tak je zde proměněna obyčejná holka z ulice v dokonalou ženu z vysoké společnosti, jen díky učiteli fonetiky.
___________________________________________________________________________________________________

Rok vydání: 1912
Původní název: Pygmalion: A Romance in Five Acts
Jazyk: Angličtina
Žánr: Komedie
Místo děje: Londýn

Proměny - Publius Ovidius Naso

25. září 2011 v 11:13 | Angel Darkwood
Něco co jsem nečetla a asi ani číst nebudu. Básně nemám ráda a nikterak mě nelákají. Přesto některé příběhy znám ze Starých řeckých bájí a pověstí, které jsem četla celé. A její názor? "Mytologii mám ráda, takže tohle básnické dílo mě potěšilo."
________________________________________________________________________________________

Rok vydání:
Původní název: Metamorphoses
Žánr:
Jazyk: Latina

Případ Engleby - Sebastian Faulks

30. srpna 2011 v 9:46 | Angel Darkwood
Opět něco od Angel Darkwood a opět jsem nečetla :). Podle ní je to však skvělý psychologický román, který donutí člověka přemýšlet nad skutečností a iluzí.
____________________________________________________________________________________________________________
Rok: 2008
Originální název: Engleby
Žánr: psychologická, satira
Jazyk: angličtina
Místo dění příběhu: Anglie (Londýn), Irsko

Příliš hlučná samota - Bohumil Hrabal

7. června 2011 v 11:59 | Fanta Light
Velmi hezké a zajímavé dílo k zamyšlení... Děj zde není až tolik obsažen, spíše pocity, vzpomínky a úvahy. Doporučuji už kvůli tomu, že to není moc dlouhé.
Fanta Light
___________________________________________________________________________________________________
Rok vydání: 1980
Původní název: Příliš hlučná samota
Žánr: Román
Místo dění: Československo; Praha,Bubny
Jazyk: Česky

Periférie - František Langer

7. května 2011 v 21:37 | Fanta Light
Periférie je okrajová část nějakého většího celku. Zajímavé dílo s dvěma možnými konci. Ten první je původní.
Fanta Light
______________________________________________________________________________________________________
Rok vydání: 1925
Původní název: Periférie
Žánr: Komedie
Místo dění: Československo, Praha
Jazyk: Česky

Poprask na laguně - Carlo Goldoni

21. dubna 2011 v 19:26 | Fanta
Carlo umí velmi dobře napsat komedii :). Velice vtipné zpracování a chválím autora i za děj. Jednoznačné, žádné komplikované vztahy a tak podobně :). Tohle mám ráda.
Fanta Light
_______________________________________________________________________________________________________
Rok vydání: 1762
Původní název: Le baruffe chiozzotte
Žánr: Komedie
Země: Itálie
Jazyk: Italsky
V přístavním městečku Chiozza žijí dvě rodiny - patron Toni se svojí ženou Pasqueí, sestrou Luciettou a bratrem Beppem, duhou rodinu tvoří patron Fortunato s ženou Liberou a jeho švagrové Orsetta a Checca. Obě manželky čekají na příjezd svých mužů, kteří odjeli na moře lovit ryby. Mezi nimi je i Lucetin snoubenec Titta-Nana. Při čekání na muže ženy potkají na ulici Toffula. Na truc začne s nimi flirtovat, neboť ho Checca odmítla. Když konečně přijede loď do přístavu, jako první tam přiběhne Pasqua a Lucietta. Ty hned řeknou Tonimu a Beppovi, jak se Toffolo bavil s jejich přítelkyněmi. Jelikož mezi nimi byla i Orsetta, kterou si chtěl Beppo vzít, urazí se na ní a nechce ji již vidět. Když přijdou po jejich odchodu k lodi i Libera se svými sestrami, také řekne svému muži o Toffolu, ale tentokráte je obviněna hlavně Lucietta, která jakožto zasnoubená žena, by se neměla těšit z takovéto přízně. Titto-Nane se naštve a chce se s ní rozejít. Toffolo si uvědomí svou chybu a chce se jít s Checcou usmířit a požádat její sestry o její ruku. Před domem ho ale zastihne Beppo, a začnou se hádat. Nakonec po něm hodí Toffolo kámen a Beppo vytáhne kudlu. K nim se přidá i Fortunato. Situaci se nakonec podaří zachránit ženám.Toffolo se bojí, že ho zažalují, a tak běží k soudci Isildurovi, aby tam byl první. Neřekne však celou pravdu a spíše vše svede na Beppa a Fortunata. Poté si nechá soudce zavolat i všechny ženy, které byly této šarvátky přítomny. Nevyslechne je ale všechny. Při vyšetřování slíbí Checcii věno, které by jí mělo zajistit dobrý sňatek s Titto-Nanem, neboť se jí líbí a doufá, že má teď šanci, když se rozešel s Luciettií. Isilduro poté se sezve všechny muže. Nabídne Titto-Nanovi Checcu, ale on odmítne. Stále totiž miluje svojí snoubenku a stejně tak i Beppo má rád Orsettu, i přes její počínání. Toffolo, který je tohoto nedorozumění příčinou, se zase přizná, že by si chtěl vzít Checu. Isildurovi se tedy podaří všechny páry usmířit a na chvíli nastolit v přístavním městečku klid.

Pan Kaplan má třídu rád - Leonard Q. Ross

21. dubna 2011 v 11:17 | Fanta Light
Tuhel knížku rozhodně doporučuji :). je Krátká, hezká a zaručeně pobaví tím, co vše se dá z jazyka českého vypotit :D. Obdivoju tím i překladatele, jelikož slovní hříčky se slovy, kdy se změní písmenko a máme úplně jiný význam slova, se nadají přeložit doslovně.
Fanta Light
_______________________________________________________________________________________________________
Rok vydání: 1937
Původní název: The Education of H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N
Žánr: Povídka
Země: USA
Jazyk: Anglicky

Pan Hyman Kaplan je Německý přistěhovalec žijící nyní v Americe. V odpoledních hodinách chodí na Večerní začátečnický kurz pro dospělé, kde se učí gramatice a správné stylistice anglického jazyka. Mezi ostatními žáky však vyčnívá nejen svou vynalézavostí, způsobem myšlení a obrovskou chuti do učení, ale bohužel i silnými jazykovými mezerami. Ty se ani po roce nelepší a je až k podivení, co všechno z českého jazyka dokáže udělat. Není tedy divu, že v začátečnících zůstane i po další rok.
Přesto je to jedinečná osoba s výřečností, která mnohokrát překvapí jak spolužáky, tak i samotného pana profesora Mr. Parkhilla a často nedokáží proti jeho argumentům nic říci.
Navíc jeho červeno-modro-zelený podpis H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N je stejně nezapomenutelný jako jeho nikdy nemizející spokojený úsměv.

Ukázka:
"Ahá!" vykřikl pan Kaplan vítězoslavně, nepřipouštěje si prozatím dotaz páně Parkhillův a protýkaje Mr. Blooma očima. "Tak teda je takový slov sfjetě! A já" - a tímto obratem zaujal stanovisko k dotazu Mr. Parkhilla - "zróvna minim koňáček. Muj konáček je vyletovat do hajnu a do lesu a forstu nebo na kopečky, do chór, do pšírod vůbecně - vyletovat, kam se dá, všecko jedno. Jak je hezká počás a slunce osfjetluje, já hned vyletuju do.."
"On myslí ,koníčka'," šeptla slečna Mitnicková pí Rodriguezové. Slečna Mitnicková byla dívka plachých mravů. Zpravidla se z vlastní újmy nepouštěla do opravování, ačkoli měla nejlepší prospěch z celé třídy. Ale mezi slečnou Mitnickovou a panem Kaplanem byla jakási nevraživost. A pan Kaplan uslyšel slečnino zašeptnutí.
"Tak teda mě Mitnick opráfila," děl uznale pan Kaplan. "Neni to muj koňáček, je to muj koníček - beze všeho. Ale Bloom neměl žíkat, že neexistíruje "koňáček'. Je to jen jiná slov, tak to je."

Psohlavci - Alois Jirásek

18. března 2011 v 17:16 | Fanta Light

Psohlavci - román z Chodska, který mě nijak nezaujal a ani nebavil. Jednak zde bylo i Chodské nářečí, a také to nebylo nijak zajímavé. Bohužel. Přestože pocházím z plzeňského kraje a tato tématika se mě týká, už nikdy do nich nejdu :(.
Fanta B)
_________________________________________________________________________
Rok vydání: 1886
Původní název: Psohlavci
Žánr: Historický román
Země: České země
Jazyk: Česky

Děj se odehrává na konci 17. století na Chodsku. Chodové byly svobodní strážci hranic, kteří za své služby dostali řadu privilegií od českých králů. Po třicetileté válce byla jejich práva a majestáty prohlášeny za neplatné a Chodsko bylo prodáno Volfu Vilému Lammingerovi, pánu z Albenreuthu. Ten zatížil Chody robotou a poddanskými povinostmi. Ti však stále věří, že jejich majestáty platí.
Sedlák Jan Sladký Kozina žije se svou rodinou v oujezdě. Když chce panstvo pokácet jejich lípu, rozhodne se tomu zabránit. Lípa je však přesto poražena a pro Kozinu a Matěje Přibka přichází vojsko se samotným Maxmiliánem Lammingerem (Lommikarem). Kozinovi a ostatním slibují odpuštění, pokud vydají své královské majestáty. Oni však odmítnou, a tak začne vojsko vše prohledávat, až je najdou. Jen dva nejdůležitější se povede Kozinově matce zachránit. Kozina spolu s dalšími je uvězněn na Trhanovském zámku. Zde Lommikar před jejich očima spálí majestáty a chodský prapor. Poté je propustí.
Počátkem zimy vypraví Chodové posly do Vídně k císaři. Chtějí o své majestáty stále bojovat a získat zpět svou svobodu. Po čase přichází zpráva, že vše vypadá nadějně na jejich schválení. Výsledek je však poslán Lommikarovi. Chodům je přečten rozsudek, že jejich práva již dávno neplatí a jsou povini se podřídit vrchnosti. Za to se začnou Chodové bouřit a vyšlou další delegaci, tentokráte do Prahy. Tam jsou pozváni zástupci Chodů včele s Kozinou. Tam však neprojednávají majestáty, ale jejich neposlušnost vůči Lommikarovi. Kozina se zde projeví jako skvělý řečník a je tak považován za nebezpečného. Mezitím na Chodsko zaútočí vojsko. Dochází k bitvě. Chodové jsou poraženi, pochytáni a uvězněni po celém okolí. V Praze u apelačního soudu také neuznají jejich práva a majestáty rozstříhají. Vyžadují, aby se podrobili rozsudku a podepsali nařízení, že budou konat svou poddanskou povinost a majestáty uznají za neplatné. Jen Kozina a jeho strýc Kryštof Hrubý nepodepíšou. Za to jsou uvězněni. Kryštof po čase umírá, a tak se hrdelní soud rozhodne odsoudit Kozinu k trestu smrti. Ten se koná 28. 11. 1695. Sem musí také Chodové přijít a zúčastnit se. Před popravou vyzívá Kozina Lommikara "do roka a do dne na boží súd". Lommikar zažívá rok ve starchu a nejistotě. Když se po roce vrátí na Trhanovský zámek, vysmívá se Kozinovi, jako špatnému prorokovi, v tom zemře na mrtvici.
Chodové se museli podrobit vrchnosti a zachovat perpetium silentium - věčné mlčení.

Petr a Lucie - Romain Rolland

17. března 2011 v 20:29 | Fanta Light
Jedna z nejznámějších mileneckých dvojic, která také zkončí "šťastně až do smrti", a to doslova... 120 stránek této krátké malé knížečky formátu A6 přečtete zu advě hodiny. Stojí to za to. Není to sice to nejlepší, ale na rozdíl od jiných to máte hned za sebou.
___________________________________________________________________________
Rok vydání: 1920
Původní název: Pierre et Luce
Žánr: Novela
Země: Francie
Jazyk: Francouzsky

Ve středu 30. ledna 1918 zahlédne ve vlaku osmnáctiletý Petr mladou Lucii. Cestující zpustí povyk kvůli dalšímu náletu a Petr chytne dívku za ruku. Nevtrhne se mu a dotyk oplatí, ale o dvě stanice dál beze slova vystoupí. Opět se potkají u Seinského nábřeží, než však stačí cokoliv říci, opět mu zmizí z očí. Se svou milovanou promluví až o týden později. Sednou si na lavičku a povídají si o životě. Od té chvíli tráví spolu co nejvíce času. Petr doprovází Lucii na vlak a do obchodu, kde dívka prodává své neumělecké obrazy. Jednou ji navštíví i u ní doma, kde ho na Petrovu žádost namaluje. Oba mladí milenci vnímají pouze svou lásku a na válku, kam musí jít za několik měsíců i Petr jakoby zapomněli. Mezitím si rodiče nijak nevšimly velké změny v synově chování, což samozřejmě neunikle jeho staršímu bratru.
Když jsou na Paříž opět uspořádány nálety, ve strachu, že ztratí jeden druhého, se mladí lidé zasnoubí. Vzít se chtějí na Velikonoce posledního března. Toho se však nedožijí. O den dříve jsou uctít Kristovu památku do kostela. Ten se při bombardování zřítí a pilíř milence pohřbí.

Pro kravičku - Jindřich Šimon Baar

14. března 2011 v 19:23 | Fanta Light

Zajímavá knížka manželů, kteří odejdou za prací do Německa z Chodského prostředí.
___________________________________________________________________________________________
Rok vydání:
Původní název: Pro kravičku
Žánr: Novela
Země: České země
Jazyk: Česky


Na Chodsku v Postřekově žije se svojí starou matkou Hadam Konop. Když jeho matka v zimě zemře, slíbí mu jeho vyvolená Barka na pohřbu, že si ho vezme. Svatbu oslavili na masopust. Novomanželka si přála k chudému hospodářství krávu, která byla pro hospodáře půl živobytím. Na tu však potřebovali sto korun. Jelikož by na to museli dlouho šetřit, rozhodl se Hadam jít do Bavorska, kde se za krátkou dobu vydělalo hodně peněz a stále v pohraničí hledali nové Čechy na jejich práci. Barka ho nechtěla nechat samotného a chtěla jít s ním. V květnu tady odjeli ještě s několika krajany do Německa do Mnichova. Zde je poslali na staveniště, kde pomáhali při stavbě nových domů. Když si po měsíci zvykli na fyzicky namáhavou práci a již si nestěžovali na bolest, objevil se stesk po domově. Zde v Německu bylo vše jiné a navíc Barka čekala své první dítě. Po pěti měsících si konečně nastřádali dostatečné množství peněz na krávu. Ani nečekali, až ostatní pojedou také domů a nasedli na první vlak k hranicím. Vrátili se v září a o několik měsíců později v zimě se Barce narodila malá holčička. Hned na jaře se manželé vydali na trh do Kdyně, aby si tam koupila svojí vysněnou krávu. Cestou však potkali dvojici, jenž tu svojí chtěli prodat a tak ji vzali již při cestě. Kráva byla hezká, zdravá a Barka i Hadam z ní měli velkou radost. Na podzim, ale něco špatně snědla a přes veškerou snahu zemřela. Manželé nad ní bědovali a litovala je celá vesnice. Takto je spatřil malíř Pavlík. Přijel navštívit své přátele z Mnichova, kterým pomohl dostat se domů. Neštěstí, které spatřil, namaloval a o rok později ho dal na výroční výstavu do Mnichova. Cena byla živá, zdravá, dojná kráva a již po necelém týdnu byl obraz prodán.

Paměti kata Mydláře - Josef Svátek

13. března 2011 v 20:47 | Fanta Light

Krásný příběh zabývající se katem Janem Mydlářem. Jak se na kata dívala společnost, a jak se jeho postavení začínalo postupně stále zlepšovat :)
Fanta
_______________________________________________________________________
Rok vydání: 1886 - 1889
Původní název: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
Žánr: Román
Země: České země
Jazyk: Česky

1. Díl
Staroměstský kat Jan Mydlář začáná své paměti rokem 1582, kdy odjel do Prahy studovat medicínu, aby si splnil svůj sen a stal se lékařem. Každé prázdniny přijíždí do rodné Chrudimy, kde se také nalézá jeho první láska sestřenice Dorotka. Ta se však předposlední rok jeho studia změní a raději začne navštěvovat urozené muže. K Janovu neštěstí je i donucena si vzít mlynáře Vaňuru. Její první dítě se však narodí mrtvé, a když zemře i její manžel je Dorotka nařčena z jeho otrávení. Jan Mydlář chce svou lásku dostat z věrení. Jako jedinou možnost vidí stát se katovým holomkem, neboť pouze kat a jeho pomocníci smí k vězeňkyni. Jeho útěk se bohužel nepodaří a Jan je donucen zůstat u kata, vyhoštěn navždy ze společnosti, a musí pomáhat při kopání hrobu pro Dorotku, kam je zaživa pohřbena.
Když po dvou letech Chrudimský kat umírá, přijíždí vykonat exekuci (= popravu) Straoměstský kat Jaroš. Ten si oblíbí Jana Mydláře a k jeho štěstí ho vezme sebou do Prahy. Zde si z něj díky jeho lékařským znalostem vychovává svého nástupce. V katovně se také seznámí s Vítkem - nástupcem katovské rodiny v Chomutově. Jan se při jejich návštěvě na první pohled zamiluje do Vítkovi sestry Bětušky, a zasnoubí se spolu. Když zemře mistr Jaroš na nemocné srdce, stane se nejstarší holomek násilím katovským mistrem. Před první popravou se však opije a nezvládne vykonat exekuci. Tu dodělá Jan, který tím potvrdí, že je schopen stát se novým staroměstským katem. Rok poté se ožení s Bětuškou. Kat jan Mydlář za svého života vykonámá mnoho významných a důležitých poprav a jeho postavení se v očích společnosti stále zlepšuje. Nejvýznamější exekuce je snad velká poprava 27 pánů 21. 7. 1624. Zde popravil mimo jiných významných osob i Jana Jesenického, jenž provedl první veřejnou pitvu, u které byl přítomen i sám Jan Mydlář.
Když vykonává svou poslední popravu, je Janovi již sedmdesát let. Tehdy ji dokončí za něj jeho stejnojmenný syn, jenž se tak stává Janovým nástupcem.

2. Díl
Nový kat Jan Mydář pokračuje v Pamětech svého otce. Před před svým jmenováním se však musel vzdát své víry podobojí. Když se to od jeho matky dozví starý Mydlář, raní ho mrtvice. O pár dní zemře i jeho manželka.
Jednoho dne zachrání Jan mladou Anežku před zneuctěním. Ta u něj najde nejen spásu, ale jakožto sirotek i rodinu. Zamilují se do sebe a později se vezmou. Tehdy se již na katovský úřed nedívá s odporem a nikdo se nebojí zneuctění, když Janu Mydláři podá roku a sám starosta mu jde za svědka. Když je Praha přepadena Švédy pomůže Jan zavřít Mosteckou bránu a dovede stádo krav do vyhladovělé Prahy. Tím svou oblibu ještě zvýší.
Po jeho smrti již jeho syn Jan nepokračuje v Pamětech. Vzal si však Francouzsku a zúčastnil se francouzského spiknutí v Praze. Za to byl popraven na témže místě, kde sám vykonal tolik exekucí.

Pýcha a předsudek - Jane Austinová

23. ledna 2011 v 12:28 | Fanta Light
Pýcha a předsudek je naprosto úžasná knížka, kterou se pokusilo zfilmovat mnoho režisérů. Já obobně znám pouze ten s Kairou. Nádherný román od skvělé autorky byste si měli přečíst ;).
___________________________________________________________________________
Rok vydání: 1813
Původní název: Pride and Prejudice
Žánr: Román
Země: Anglie
Jazyk: Anglicky

Dvacetiletá Elizabeth Bennetová je mladá, hezká a velmi tvrdohlavá žena. Žije na venkově v Longbournu se svými rodiči a čtyřmi sestrami - Jane, která je nejhezčí, nejstarší a v každém se snaží vidět jen to nejlepší, Mary, ne moc hezká dívka, která chce své nedostatky zakrýt vědomostmi a nejmladší Catherine a Lydii, velmi rozpustilé, nevychované mladé dívky. Hlavně mladší Lydie je pravým vzorem pro Kitty a také paní Bennetová v ní vidí skvělou dceru, kdežto pro jejího manžela je neoblíbenější Elizabeth.
Paní Bennetová vždy snila o dobrém provdání svých dcer, a proto když přijede na sousední panství Netherfield mladý pan Bingley, neváhá se s ním seznámit. Když je pozve na ples, začne doufat, že se zamiluje do Jane. Kupodivu se její přání splní a oba si začínají velmi dobře rozumět. Takové štěstí nemá Elizabeth. Na pohled velmi hezký a bohatý pan Darcy, který je nejlepším přítelem pana Bingleyho, je na rozdíl od něho pyšný a arogantní muž, který prohlásí o Elizabeth, že není dost hezká.
O několik dní později je Jane pozvána na Netherfield. Cestou se však nachladí a je donucena zde zůstat. Elizabeth, která se o sestru bojí, se za ní vydává, kde se o ní stará. Zde poznává pravou tvář obou sester pana Bingleyho, které se jen v přítomnosti Jane tváří mile, ale jinak pomlouvají celou její rodinu. Pana Bingleyho však Elizabeth schvaluje, neboť vidí, jak ji miluje. Mezitím se Kitty s Lydií začínají až příliš zajímat o důstojníky z pluku poručíka Wickhama. Často odjíždějí do Merytonu, kde pluk sídlí, a neustále vykládají sebemenší zajímavosti z jejich návštěv.
Den poté co se Elizabeth s Jane vrátí, čeká rodinu Bennetových návštěva v podobě bratrance Williama Collinse. Tento kněz má po smrti pana Bennetona vše zdědit. Jako omluvu si chce vzít jednu z jeho dcer. Jelikož se Jane již dvoří pan Bingley, rozhodne se projevit zájem o Elizabeth. Ta jeho pokusy ignoruje. Navíc se jí líbí mladý důstojník pan Wickham, který přišel o svou slíbenou faru zásluhou pany Darcyho. Kvůli své závisti mu ji nedaroval. Tímto činem se její špatné mínění o panu Darcym ještě prohloubí. Když se konečně rozhodne Collins požádat Elizabeth o ruku, setká se s odmítnutím. Nemiluje ho, a tudíž si ho nemůže vzít. William se nenechá tímto odradit a brzy se začne dvořit Charlottě Lukasové. Ta jeho nabídku vzhledem k jeho postavení a stykům přijímá, i přes Elizabethininu nelibost, které si o přítelkyni myslela víc.
Mezitím přichází Jane dopis od sestry pana Bingleyho Caroline, že odjíždějí do Londýna a na panství se nehodlají zatím vrátit. Jane se začíná trápit a její neštěstí nijak netěší Elizabeth, která v nich viděla dokonalý pár. Doporučí Jane, aby odjela za tetou a strýcem do Londýna. Doufá také, že tam potká pana Bingleyho. Sama později odjíždí na pozvání Charlotty do Hunsfordu spolu s Williamem Lukasem a jeho dcerou Mariou. Zde se setkává i s mecenáškou pana Collinse lady Catherine de Bourgh.je však stejně pyšná a arogantní jako její synovec pan Darcy, který se zde k Elizabethině nelibosti také objevuje v doprovodu svého bratrance plukovníka Fitzwilliama. Pan Darcy se však naproti jeho dřívějšímu mínění začíná Elizabeth více všímat a dokonce za ní i sám přijde. Jaké překvapení čeká Jane, když ji požádá o ruku a řekne jí, jak moc ji miluje i přes její společenské postavení. Elizabeth ho však odmítne a krutě mu vyčte to, co se dozvěděla od Fitzwilliama. Že kvůli němu jsou Jane a pan Bingley odloučení, přestože se mají rádi. Také ho obviní, jak kvůli němu přišel pan Wickham ho všechen majetek. Pan Darcy zdrceně odjíždí z Kentu, ale zanechává Elizabeth dopis, ve kterém vše vysvětluje. O Jane si myslel, že nemá o pana Bingleyho žádný vážný zájem. A když viděl, jak se již povídá, že se budou brát, nechtěl, aby se jeho přítel trápil zklamáním. Pokud jde o pana Wickhema, tak ho uvádí jako podvodníka a lháře. Svou faru odmítl kvůli studiu. Když měl však finanční potíže, chtěl ji opět zpátky. To on nechtěl. Wickham měl také zálusk na jeho sestru, jejíž věno činilo třicet tisíc.
Tento dopis vyvolal v Elizabeth zvláštní pocity. Zpočátku jej odsuzovala, ale postupně ho uznala pravdivým.
Po návratu do Longbournu se pluk přestěhoval do tábora u Bringhtonu. Žena pana plukovníka paní Forsterová nabídne Lydii, že může jet s nimi. Ta nadšeně souhlasí a přes veškerou Elizabethininu snahu přesvědčit otce o tom, že je to naprosto příšerný nápad, tam odjede. Sama Elizabeth také brzy odjíždí s Gardovými na sever Anglie. Vpraví se i na Pemberley, panství pana Darcyho. Elizabeth to zpočí¨átku odmítá, ale skutečnost, že je pryč ji přesvědčí. K její nelibosti se však zde objeví. Jaké ji čeká překvapení, když se chová jako někdo úplně jiný - bez pýchy a bez jakýchkoliv urážek. Potkává zde i pana Bingleyho a slečnu Darcyovou. Ta j ešak úplně jiná než jakou si představovala. Místo pyšné a namyšlené dívky se seznamuje s velmi nesmělou, ale milou a přívětivou Georgianou. Pan Darcy se k Elizabeth chová velmi mile a dobře si rozumí. Začíná k němu cosi cítit. Když dostane dopis od své sestry, že Lydie zmizela spolu s poručíkem Wickhamem, svěří se právě panu Darcymu. Poté spěšně odjíždí domů mezitím začínají její otec se strýcem pátrat po Lydii v Londýně. Otec se brzy vrací domů a zanedlouho přichází dopis i od pana Gardinera, že oba uprchlíky našel. Také donutil Wickhama si vzít Lydii. V dopisu od tetičky se Elizyäbeth dozvídá, že vše zařídil a zaplatil svadbu i Wickhamovo povýšení pan Darcy. Vše na jejjí žádost drží v tajnosti, ale pronásledují ji výčitky, že to udělal kvůli ní. Wickham po svatbě je převelen do Newcastu, kam odjíždí i se svojí novomanželkou.
Do Longbournu přijíždí Darcy s Bingleym. Pan Bingley požádá Jane o ruku, neboť mu jehjo přítel řekl o svém omylu. O stejném štěstí doufá i Elizabeth. Darcyho chování však nesvědčí, že by ji ještě chtěl požádat o ruku. Navíc se objevuje lady Catherine. Ta odmítá pomyšlení, že by si její synovec měl vzít dívku jako je ona. K její neliboti ji skutečně hodlá vzít za ženu. Elizabeth nyní již neodmítá. Otci také prozradí, že to byl on, kdo zachránil její rodinu před zneuctěním.

Příběh lvice Elsy - Joy Adamsonová

22. ledna 2011 v 9:29 | Fanta Light

Příběh podle skutečné události. Moc hezký, ale hodně smutný kvůli úmrtí a loučení...
_____________________________________________________________________________
Rok vydání: 1964, 1966
Původní název: The Story of Elsa - Living Free, Forever Free
Žánr: Román
Země:
Jazyk: Anglicky

Autorka tohoto příběhu provází svého muže Georgeiho v Keni v Severní provincii, kde je strážcem zvířat. Chrání je, bojuje proti pytlákův a snaží se ochraňovat domorodce před divými zvířaty. Neboť hodně cestuje, jeho manželka jezdí s ním. Jednoho dne zastřelí Georgie lvici, o které nevěděl, že chrání svá mláďata. Nalezne je v její jeskyni a vezme je do tábora. Zde se o ně spolu s Joy stará. Naneštěstí je musejí později dát do zoologické zahrady v Amsterdamu. Nechají si pouze nejmladší Elsu, která je naplno závislá na manželích. Tímto rozhodnutím se stává naplno členem jejich rodiny a jezdí spolu s nimi po safari.
Po třech letech prožité s Elsou, kterou se neustále snaží chránit, se rozhodnou jí vypustit do volné přírody. Ale vždy když se k ní vrátí, naleznou ji vyhladovělou a věrně čekající na ně. Po třech pokusech se jim to podaří až v Isoila. Zde se sžije s divokým lvem. Když se Joy vrátí z Evropy za manželem čeká ji již překvapení v podobě budoucích mláďat. Ta se narodí na Vánoce. Jsou na rozdíl od svojí matky divoká a k Adamsovým cítí jistou nedůvěru. Po roce dostanou nařízení k vystěhování. Bohužel v této době onemocní i Elsa a přes veškerou snahu Joy i Georgie zemře v lednu 1961 na infekci způsobenou babesií, která rozkládá červené krvinky. Nyní se stávají Adamsovi poručníky Elsiných dětí - Elsičky, Džespy a Gopy.
Odvezou je do národního parku Serengeti. Ze začátku na ně dohlížejí, aby se tu dobře zabydleli, ale později za nimi pouze jezdí je navštívit. Bohužel si nejsou jistí jestli toho lva co viděli, je jeden z nich…

Piková dáma - Alexandr Sergejevič Puškin

22. ledna 2011 v 9:27 | Fanta Light
Otomto krátkém příběhu jsem se dozvěděla náhodou. Zmiňovala se o něm naše fyzikářka, jak jim to učitelka ve škole četla a jak všichni pečlivě naslouchali (což u nás nepřichází v úvahu :D). Musím říci, že nebyla špatná.

Mimochodem jak mám napsáno hraběnka ***, tak to opravdu takto bylo v knížce ;).
__________________________________________________________________________
Rok vydání: 1834
Původní název: Пиковая дама
Žánr: Novela
Země: Rusko
Jazyk: Rusky

Jednoho dne se hráli karty u gardisty Narumova. Když se točila řeč, jak kdo hraje, zmínil se Tomskij o své babičce. Když byla v Paříži, prohrála až příliš vysokou částku. Na splacení dluhů potřebovala peníze, které jí ale muž odmítl dát. Obrátila se tedy k hraběti Saint-Germainovi. Ten jí prozradil tři karty, které po sobě vyhrávají. A opravdu. Když opět babička hrála s vévodou Orleánským, vyhrála. Tajemství těchto karet si nechala pro sebe a vyzradila je pouze Čaplickému. Tento příběh zaslechl i Hermann, němec, Který nikdy nehrál. Přesto zatoužil, aby právě jemu stará hraběnka *** řekla to tajemství.
Jednou zahlédne v domě Hraběnky *** její mladou služebnou Lizavetu Ivanovnu. Začne jí posílat psaníčka, na které se zpočátku zdráhá odpovědět, ale postupně jí začne líbit, že má tajného ctitele. Když je u hraběnky *** ples, pozve Lizaveta Germanna o půlnoci k sobě. Na jeho žádost mu dá mu instrukce, jak se k ní dostat. Než se setkají, zahlédne Hermann pokoj její paní. Přijde k ní a žádá, aby mu vyzradily ty tři karty. Nic však neřekne a tak vyndá pistoly, aby jí pohrozil. Hraběnku naneštěstí trefí šlak a zemře.
O tři dny později se koná její pohřeb. Přijde sem i Hermann, aby ji požádal o odpuštění. Večer se mu hraběnka zjeví a prozradí mu ty tři karty - trojka, sedma, eso. Nesmí však poté více hrát a musí si vzít Lizavetu za ženu. Pooté zmizí. Germannovi tato zpověď stále leží v hlavě. Konečně se rozhodne pokusit svoje štěstí. Poprvé vsadí na trojku, která mu opravdu vynese nemalou částku a další den sedmu. Když má třetí den má vsadit na eso, přehmátne se a vsadí pikovou dámu. Z této prohry se zblázní a neustále opakuje - "Trojka, sedma, eso. - Trojka sedma dáma." Lizavera si později vzala syna hraběnčina sloužícího.
 
 

Reklama
Staré referáty procházejí rekonstrukcí, proto bych u nich prosila (leden - únor) zvýšenou opatrnost. Mohou se tam vyskytovat jisté chyby.

Komentáře nevztaující se k žádnému článku pište do reklam. V opačném případě mažu!
I zde platí AUTORSKÁ PRÁVA!

Na tomto blogu se právě nachází 88 referátů.
Blog založen: 18. 1. 2011
Majitelka: Fanta Light
Kontakt: Fantalight@seznam.cz.