Zaujal vás nějaký referát? ...... Máte k nějakému připomínku či poznámku?
Či snad vám nějaký referát pomohl do školy?

Napište to do komentářů!
Čím více dáte najevo svoji spokojenost či nespokojenost, tím více nám pomůžete
při úpravách tohoto blogu.

Výplody mé mysli na TT

Miloš Zeman je nová celebrita!... "No a?"

26. května 2013 v 21:00 | Fanta Light
Zeman? Náš prezident. Víc mě nezajímá. Proč taky? Obdivuji ty, co mají čas tohle řešit. Já mám dost osobních problémů než abych řešila bulvár. Sama mám dost páce ohledně rodiny a přátel, než abych sledovala kde se co šustne. Ano, občas se tomu nedá vyhnout, když to na vás všude bliká a článek rozkliknete, ale dál? Proč to řešit?

Na politiku říkám jedno "Taky bych chtěla tam bejt. Alespoň bych měla vilu, tuny prachů a v práci bych se mohla vyspat." Poslední co bych ještě dělala je hledat různé drby našich představitelů. Pokud jde o něj a jeho "alkoholické" přešlapy, neřeším je. Jen mě udivuje, že se toho chytil celý svět. Já osobně vím, že byl asi třikrát "přistižen" na veřejnosti jakožto "opilý".

Čm dál více mě mrzí, že takovéto věci ví každý hned a zajímá ho. Ale ty malé dobré věci, ty se neví. Jsou příliž malé, příliš zanedbatelné a příliž nezajímavé. Bohužel. Což mi připomíná, že budu asi prožívat další hodiny vě škole, kdy se nemluvilo o ničem jiném než o fotbale, Ornelle Štikové, nyní Zeman a dalších "úžasných" tématech. Začínám si myslet, že ta škola je poslední dobou doopravdy k ničemu.

A co vy? Užíváte si raději života a snažíte dělat to, co vás udělá šťastnými, nebo táhnete za provaz a hledáte sebemenší kuriozity a zajímavosti ze světa celebrit?

A hlavně, "Máte zameteno před vlastním prahem?"

Fanta Light

Co takhle mít marihuanu snadno k dostání?

14. května 2013 v 14:45 | Fanta Light
No řeknu to jasně - ten kdo chce, kouří marihuanu už i teď.

Ten, kdo nechce, to nebude vědět stejně, jako kde se dají sehnat jiný drogy. Jediný rozdíl vidím v tom, že místo cigaret se bude kouřit marihuana a bude k dostání brzy i v obyčejných obchodech. Stane se prostě vedle další cigaretou, pivem nebo hráčským automatem. Možná vzniknout i nové nápoje - Mattoni s příchutí trávy, 100% marihuana…

A mnoho lidí k ní přisedne, protože to bude "cool" a bude určitě levnější než obyčejné cigarety. Stačí porovnat alko a nealko v našich restauracích a obchodech. Prostě ti, kdo nemají "známé" si budou moci snadno a pod zákonem si ji bez problémů (znáte naše zákone, ne?) koupit nebo pořídit. A nikdo se nad tím nebude pozastavovat slovy "Ty kouříš trávu?". Síš to bude naopak stejně jako s cigaretama nebo alkoholem "Ty nehulíš? Zkus to!"

Co naučí? Co zatají? No škola přeci.

23. února 2012 v 10:07 | Fanta Light
Někdo ji nenávidí, jiní zbožňují. Někteří ji proklínají, jiní děkují. Někteří bez ní nedají ani ránu, jiní se jí co nejvíce vyhýbají. To vše a mnohem více je škole. Co nám dává?… A na co se v hodinách zapomíná?

Učí nás se přezouvat, ale nikdo nám neukáže, co vše je prací uklízečky.

Až zemřu, bude se o mě také psát?

18. prosince 2011 v 16:16 | Fanta Light
Zemřel Václav Havel... Tak tato zpráva na mě zasvítila hned, co jsem si otevřela internet a tím i domovskou stránku Seznam. Ano, otevřela jse si to a přečetla. Docela mě to překvapilo, vždyť nemohl být tak starý... Ale co. Je to jen člověk a tohle nás čeká všechny, jen nevíme kdy a jak. Otevřu si blog. Opět na mě vybafne Václav Havel. "Nepřehání se to krapet?" Po pár článcích mi však dojde, že nikoliv. Facebook, Novinky, TN.cz a spousta dalších stránek včetně těch zahraničních mají jako hlavní téma jedno - smrt našeho exprezidenta Václava Havla. Jistě to bude samé i v novinách, rádiu a málem bych zapoměla na večerní či dopolední zprávy v televizi na všech programech.

Zhluboka se nadechněte....

24. září 2011 v 10:38 | Fanta
... a vydechněte.
Nic neříkejte.

Když hledáme DVD...

1. srpna 2011 v 13:41 | Fanta Light
Jistě jste zažili něco podobného: hledáte nějaké zajímavé DVD v šuplíku vašich rodičů a najednou narazíte na zajímavě popsané cédéčko. Dáte do přehraváče a natěšeni očekáváte, co bude následovat... Bohužel představa nebyla podle vašich snů a místo romantiky nebo akčního traileru na vás vybafla velice vyvinutá žena. O mužích ani nemluvě. Další možností je, že na porno narazíte rovnou a ze zvědavosti, co tam vůbec je, si ho přehrajete...

Český sen aneb Film o reklamním světě

30. července 2011 v 15:51 | Fanta Light
O reklamách toho bylo již tento týden řečeno dost - názory, videa, kritika a i fakta. Vzpomene si však někdo na 31. květen 2003? V ten vznikl nový hypermarket Český sen. Ovšem ne přesně podle tisíců očekávaných blbých Čechů, kteří se chytli reklam a přišli na slavnostní otevření...

TO MUSÍTE VIDĚT

26. července 2011 v 12:20 | Fanta
A NESMÍTE PŘEHLÉDNOUT....

Kruh nemá začátek...

18. července 2011 v 17:43 | Fanta Light
Co bylo dřív, slepice, nebo vejce?...

Touto velice záludnou otázkou bych ráda představila svůj článej. Ne, nebude zde nic o tom, že nový začátek začne v září kvůli škole, co všechno začne či jak je těžké začít od začátku nebo dokonce vyjmenovávat vše, co jsem začala dělat znova a tak podobně. To najdete ve většině článků a já bych to ráda opět vzala po svém. Ale zpět k mé první větě.

Zloději jedni!!

27. června 2011 v 10:14 | Fanta Light
Nečekejte žádný článek nad rozplýváním některého seriálu ani nečekejte naprosté kritizování těchto televizních programů či jejich opovrhování. Tento článek může sloužit k zamyšlení nad otázkou "Mám pravdu?"

Šťastná čísla... Existují?

22. června 2011 v 7:51 | Fanta Light

Na úvod: Zde není nic o magii jako takové. Tu totiž pochopím asi steně jako obousměrný prou s transformátorem či substituční eliminaci alkoholů... Jde prostě veeeelkým několika kilometrovými oblouky kolem mě a nijak mě nevzrušuje a ani nepratikuji kouzla a nevěřím, že ti, co zde píší články o jejím praktikování, skutečně ví, jak se to provádí, či jestli to tak vůbec je a funguje. Nejraději bych se jich zeptala: "Zkusili jste to už?". Ale zpět na můj článek.
Magie... Děsně divný slovo a ještě divnější na to, aby se k němu někdo vyjádřil.... No fakt.
Copak se magie dá definovat? Ne. Ví někdo, jak se správně používá? Ne. Ví někdo z čeho vzniká? Ne. Ví někdo, kde všude je? Ne. Ví někdo, kde není? Ne. Ví někdo jestli vůbec existuje? Ne. Ví někdo.... Hele já radši přestanu jo? xD. Co je ale nejhorší, hodně lidí na ni věří, přestože o ní vůbec nic neví. Je to asi stejné jako s Bohem či mimozemšťanem. Nikdo je nikdy neviděl, ale všichni o nich mluví... Tím samozdřejmě nechci říct, že magie neexistuje. Kdyby ne, tak bychom to slovo nepoužívali, že? I když na druhou stranu, častěji berema do úst slovo boží, takže... No jo, už mlčím a zpět k magii a k mému článku :)

Je Země "bezvýznamná"?

17. června 2011 v 21:00 | Fanta Light
Předem chci poděkovat za prezentaci, která mi byla námětem a čerpala jsem z ní obrázky pro tento článek, který doufám bude k zamyšlení a zjistíte to, co již sice dávno můžete znát, ale neuvědomovali jste si to...
Jo a taky se omlouvám jak to tu zveřejňuju několikrát... Nejdřív to sem dám a pak když chci něcopřidat to nejde... Fakt se omlouvám :(.
Sedíte si tahle u počítače a podíváte se z okna. Pokud jste v mrakodrapu, vše se vám zdá melé. Když se díváte z okna letadla, vidíte velké věci jako nepatrné tečky. Pokud se vám to počtěstí a poletíte raketou, uvidíte celou planetu před sebou tak, jako b to byla jen prachobyčejná barevná a krásná koule...

...Prachobyčejná koule???

Walt Disney a pohádky českého plátna

30. května 2011 v 18:05 | Fanta Light
Pohádky... Symbol dětství, nevinnosti a představivosti. Symbol let, kdy naší jedinou starostí bylo, abychom mohli vypadat stejně krásně jako princezny nebo měli meč jako naši princové v oblíbených pohádkách. Kde jsou ty časy, kdy jsme si každé ráno přivstali, abychom stihli všechno, co budou v televizi dávat? Kde jsou ty časy, kdy jsme chvátali domů, abychom viděli naše nejoblíbenější pořady?... Jsou téměř ztracené... Nebo ne?

Nádherné krvavé růže

26. dubna 2011 v 1:05 | Fanta Light

Krvavé růže... Růže sama o sobě je královnou květin. Je nádherná a řekne toho spoustu a potěší jistě každou ženu, neboť z mého pohledu se růže na nějaké setkání již tolik nedávají a místo toho vedou všemožné jiné kytky a levnější... Bohužel. A právě krvavé růže jsou jedinečné tím, že jsou spojeny s krví a každý pod tím vidí něco jiného. Jedno ale mají společní: jsou úžasné. Ani nevím co pro mě znamenají, ale často si je spojuji se sebevraždou z lásky, nehoráznou bolestí v srdci a červeným vínem.

Pokud vám nestačilo těchto několik obrázků, mám další v galerii (Růže -> Krvavé růže)

Fanta Light

Peklo peklíčko, Co s tebou???

5. dubna 2011 v 16:47 | Fanta Light
Peklo peklíčko... Kdo by si alespoň jednou neřekl, že je něco "peklo"? Takových míst může bát spouuuusta - škola, víkend s rodiči, nakopuvání, učení...:D.
Ale Peklo jako takové může mít také mnoho podob. Někdo si pod tím představí samotný život, někdo "očistec", kde se očišťují duše od hříchů a někdo zase typické pohádkové peklo s kotlem a čerty :).
Tyto myšlenky se odvíjejí také od toho, zda jste nebo nejste věřící. Pokud ano, tak se to liší jistě od víry k víře. Já sama se v náboženství nevyznám a jsem ateista, proto nemůžu říci, jak který "Bůh" popisuje to své "Peklo". Další otázkou je, co je v tom "Pekle"...Zde je příklad bytostí, které jsem našla na internetu:

Ďábel či démon je dle mnoha náboženských věrouk odpůrce Boha, jeho snahou je odvést člověka od Boha, k tomu však potřebuje svobodné rozhodnutí člověka. Ďáblů může být i více, mohou se vyskytovat i arciďáblové a celá hierarchie pekelných mocností. Většina zdrojů však mluví jen o jednom ďáblovi, který je znám pod větším počtem z níže uvedených jmen. Podle části křesťanské systematické teologie, tzv. démonologie, je ďábel (démon či démoni) vládcem pekla - padlý anděl, kteří činí zlo a pokouší člověka k hříchu, svádí ho z cesty víry. Podle některých zdrojů ale existují i démoni, kteří nejsou padlými anděly.

Satan je dle křesťanů jméno pro ďábla, vyskytující se v Novém zákoně, odpůrce Boha a Krista.

Archanděl Lucifer byl v antické mytologii Světlonoš, zosobnění Jitřenky, v křesťanské nauce se jedná o knížete pekel, o označení pro Satana, čerta. Je to nejdůležitější z padlých andělů.

Belzebub je v judaismu původce veškerého zla, v křesťanství vládce říše mrtvých, opět označení pro Satana.

Azrael je andělem smrti.

Čerti v křesťanské lidové slovesnosti jsou označením pro ďábla, démona, Satana, padlého anděla, v českém lidovém podání je to obvykle hloupá bytost s kopyty, rohy a ocasem. V případné hierarchii jsou nejníže

Jinak je pro Peklo tipecký Satanismus (více na wikipedii a podobných zdrojích), což je uctívání ďábla (stručně řečeno).

Pokud vás zajímá otázka, jestli bych si JÁ vybrala peklo, tak má odpověď zní ano. Ne že po tom extra toužím, ale když to porovnám s Nebem... Starej plešatej bezzubej dědek, xxx syxy chlapů s kterými bych nikdy nepohla nic mít, hrozná zima a spousta kolemletících letadel... Mám sice ráda výšky, ale tahle možnost mě neláká. Ale na druhou stranu možnost, že se do Pekla dostanu je téměř nulová - nekouřím, nefetuju, nepiju, jsem poslušná dceruška a většinou udělám pro všechny všechno. Tak kdo by mě chtěl posílat do Pekla? Ale tam bych si mohla dělat cokoliv bych chtěla, bylo by tam teplo,... Hezká vyhlídka, že? :). Ale pak je tu zase druhá strana, že tam budu trpět, takže co si vybrat? Asi je přeci nejlepší zlatá střední cesta - Život.

Život je peklo, peklo je život...

4. dubna 2011 v 1:18 | Fanta Light
Život je peklo... Tak proč je mi stále zima?

Asi jste si představili, že sem na téma týdne napíši něco inteligentnějšího, delšího a něco, co souvisí s peklem (jako místem, kam se můžeme pro hříchy dostat). Ale jako vždy jsem napsala něco neočekávaného... :). Původně jsem chtěla napsat, že sám život je peklo, kolik je tu špatností a podobně, ale nakonec se mi v hlavě zrodila jen tahle věta.

A co znamená???... Na to se ptám já vás. Mám svoji teorii, ale představa nás všech se může lišit od člověka k člověku. Napište sami do komentářů, co si pod těmito 9ti slovy představíte. A pokud vás napadne něco šíleného, nestyďte se, třeba to právě může být odpověď na moji otázku...

Fanta Light
P.S. Abyste nepřišli tak úplně o "Peklo", dávám sem pár ukázek z jedné nejlepších českých pohádek - "S čerty nejsou žerty"



Nejlepší scénky:



Ta naše hospoda...



Přehlídka silné a neohrožené armády :D




Souboj

Nejhorší trest...

25. března 2011 v 14:56 | Fanta Light
Trest smrti... nejhorší možný trest. Alespoň takto je označován. Je to ale skutečná pravda? Hned v závěsu je také doživotí...
Představte si, že jste spáchali trestný čin. Je jedno jaký, jen musí být docela hodně vážný (třeba jste masový nebo sériový vrah...) a stojíte před soudem. POkud by Vám bylo kolem osmdesátky, je pomalu jedno, jestli umřete hned nebo až za chvíli. Ale co když je Vám teprve třicet? Chcete zemřít hned nebo roky tvrdnout ve vězení pouze s nadějí, že jednoho dne uprchnete? A co vaše rodina??
Další otázkou je, CO PŘESNĚ je pro odsouzence nejhorší trest... Každý má z něčeho strach a panickou hrůzu. Pro mě by bylo asi nejhorší trčet v nějaké kobce jako to popisuje Alexadre Dumas v knize Hrabě Monte Cristo. Ale nic podobného se u nás již neděje. K vězňům se chováme divže ne jako v rukavičkách, a podobně. Ale proč? Když se ostatní chovají hnusně, tak proč se k nim i my tak nechováme? Říká se, že zákon je špatný. Ale souhlasím spíš s naším učitelem, který řekl: "Zákon je v pořádku, to morálka je pošpiněná. Vždyť nikde není napsáno, že je zakázáno obelhávat zákon."
A jestli jsem já pro trest smrti? Tak nad něčím takovým se budu zabýva teprve až budu sát před soudem a budu očekávat svůj trest. Protože toto téma nejvíce prožívají právě odsouzenci...

Fanta Light

"Tak čím tě zabijeme..." II. část

23. března 2011 v 12:53 | Fanta Light

Zde je druhá část, jak lze popravit obviněného;).
Fanta Light
____________________________________________________________________________
Stětí mečem
Poprava stětím je způsob vykonání trestu smrti, spočívající v tom, že je odsouzenci oddělena hlava od těla (dekapitace). Hlava může být sťata různými nástroji, k nejznámějším patří gilotina, sekera či meč.
Průběh popravy závisí na nástroji, například při stětí sekerou odsouzenec klečí tak, že má hlavu položenou na špalku, při stětí mečem většinou také klečí, hlavu má ale ve vzpřímené poloze. Velmi často má odsouzenec zavázané či jinak zakryté oči a ostříhané vlasy (aby popravčímu nástroji nic nestálo v cestě). Hlava je někdy ukázána publiku či dokonce vystavena (např. nabodnuta na kůl).
Oddělení hlavy je vždy smrtelné a relativně bezbolestné, smrt nastane v podstatě okamžitě, maximálně za několik sekund. Ne vždy se ale povedlo hlavu oddělit okamžitě - kat se nemusel strefit na vhodné místo nebo nemusel přeseknout krk první ranou, při které byl odsouzenec pouze zraněn.
Jde pravděpodobně o nejjednodušší a v historii také nejobvyklejší formu trestu smrti, byla používána prakticky ve všech kulturách. V Evropě byla tato forma popravy pokládána za "čestnou" a proto tak byli často popravováni šlechtici.
Tato forma popravy je praktikována dosud, je nařízena islámským právem šaría a proto je vykonávána v řadě arabských států, např. v Saúdské Arábii.

Gilotona
Gilotina (zast. guillotina, z francouzského guillotine) je popravčí stroj, využívaný nejvíce v době Francouzské revoluce. Odsouzencovu hlavu stíná železná sekera s šikmým ostřím. Poměrně značná hmotnost sekery zajišťuje dostatečnou razanci jejího dopadu. Poprava gilotinou je vedle popravy mečem jedním ze základních způsobů dekapitace neboli stětí.
Své jméno dostala podle propagátora a velkého příznivce používání tohoto popravčího stroje - francouzského lékaře Dr. Guillotina. Určitě není jejím přímým vynálezcem, neboť popravčí stroje pracující na podobném principu se užívaly v Německu, Velké Británii a Itálii již před rokem 1300.
Odsouzenec je připoután na pohyblivou dřevěnou desku (Bascule) tak, aby jeho hlava přečnívala přes její okraj. Pak se deska překlopí do vodorovné polohy a nasune do prostoru pod pár vysokých sloupů, mezi nimiž se v kovových kolejničkách pohybuje čepel gilotiny (tedy vlastní sekera) připevněná ke zhruba šedesát kilogramů těžkému závaží. Odsouzencův krk je znehybněn dřevěnou deskou s otvorem ve tvaru půlměsíce (Francouzi je nazýván Lunnete). Poté popravčí uvolní zarážku a čepel sekery se závažím dopadne na krk odsouzeného. Hlava bývá takto oddělena od těla zpravidla mezi třetím a čtvrtým krčním obratlem. V průběhu let prodělala gilotina různé drobné úpravy a mírná zdokonalení - například byly instalovány gumové tlumiče pádu ostří, lano nahrazeno převodovým mechanismem.

Ukřižování
Ukřižování je historický způsob popravy, jehož se užívalo především ve starověku a jenž spočívá v zavěšení odsouzencova těla na kříž. Tímto způsobem se popravovali političtí nebo náboženští agitátoři, piráti, otroci nebo ti, kteří neměli žádná občanská práva. Nejznámější popravou ukřižováním je Ježíše Krista - kříž, na němž zemřel, se stal jedním ze symbolů křesťanství.
Odsouzený člověk byl nejdříve zbičován a posléze obvykle vlekl příčný trám svého kříže až na popraviště, kde již byla v zemi uchycena svislá část kříže. Na popravišti byl odsouzený svlečen ze šatů a k příčnému trámu s roztaženými pažemi byl přivázán, nebo mu byla zápěstí přibita ke dřevu hřebíky. Trám byl potom vyzdvižen a pevně připevněn ke svislé části kříže asi 2,5 až 3,5 metru nad zemí. Pak byly nohy přivázány nebo přibity zvlášť hřebíky. Nad zločincovu hlavu bylo umístěno oznámení se jménem odsouzeného a jeho proviněním. Kříž mohl mít více podob, například +, T či X. Názory na příčinu smrti při ukřižování se různí, svou roli však patrně sehrálo více faktorů, uvádí se např. hypovolemický šok a pomalé zadušení v důsledku toho, že pozice těla při ukřižování ztěžuje dýchací pohyby. Ukřižovaní nebyli nikdy z kříže sejmuti a tak zde bylo možno vidět množství křížů po dlouhá desetiletí jako výstraha potenciálním následovníkům.

Lámání kolem
Exekuce spočívala v rozlámání kostí končetin a případně i trupu odsouzence a jejich vpletení do loukoťového kola. Odsouzenec byl položen na zem, zpravidla svázaný nebo připoutaný ke křížovité konstrukci. Někdy mu končetiny kat podložil deskami, aby se snáze přerážely a potom na něj postupně z výšky pouštěl kolo. Milosrdnější bylo lámání odzahora, kdy byl první úder veden na hrdlo a došlo ke zlomení vazu. Krutější bylo lámání odspodu, kdy byly nejprve zlomeny končetiny a teprve potom žebra či páteř. Kolo s vpleteným tělem bylo pak vystaveno pro výstrahu. Někdy byl odsouzenec nejprve sťat a teprve potom jeho tělo rozlámáno a vystaveno, jak to popisuje Karel Hynek Mácha ve své básni Máj.

Ukamenování
Poprava ukamenováním je způsob vykonání trestu smrti, při němž dav hází kameny na spoutanou oběť. Jelikož při ukamenování prakticky nelze označit osobu, která smrt zapříčinila, bývá tento způsob popravy aplikován jako lynčování - kamenující jsou si vědomi své nepostižitelnosti.
V zemích, kde se trest smrti ukamenováním využívá, existuje často nařízení omezující velikost kamenů, aby oběť nezemřela příliš brzy. Příčina smrti závisí na místě zásahu, může jí být například zranění mozku, nedostatečné dýchání, popř. kombinace různých zranění (vnitřní krvácení apod.). Ukamenování se dodnes používá např. v Íránu či Nigérii.

Estrapáda
Estrapáda je historický způsob popravy či mučení. Po vykonání rozsudku většina lidí zemřela. Odsouzenec byl vytažen provazem procházejícím pod rukama svázanýma za zády na vrchol stožáru nebo šibenice. Jakmile byl nahoře, nechali ho spadnout, ale ne až na zem. Nárazem při zastavení pádu těla se odsouzenci vykloubily ruce.



Přiznávám se že jsem to zkopírovala z wikipedie a za tento čin se stydím.... :(. Ale přišlo mi to tam velice zajímavé a sama o těchto praktikách moc nevím.

"Tak čím vás zabijeme..."

22. března 2011 v 18:22 | Fanta Light

Jak v minulost se takto trestali běžně jak zločinci, tak i nevhodné osoby. jaké rozličné nástroje se na to používali? Jak dlouho trvalo než odsouzenec zemřel?? Tyto otázky byly první, které mi vířili hlavou, když již bylo jasné, jaké téma vyhraje... Nechci psát neustále svoje názory, ale fakta, které mnozí z vás ani neví...
Fanta Light
____________________________________________________________________________
Garota
Garota je nástroj, který se používí k zardoušení obviněného. Odsouzenec sedí na lavici a je opřen o kůl. Na kůlu je připevněn železný kruh (obojek), který odsouzenci svírá krk. Obojek je pomalu utahován šroubem, dokud se odsouzenec neudusí. V jiné formě je garota drát se dřevěnými rukojeťmi na koncích a je držena popravčím. Později se objevil další typ garoty, u které byla ke šroubu připevněna dvě ramena se zátěží na konci. Stačilo za ně jen prudce škubnout a rychle se otáčející šroub zlomil tracheu a hrtan. Na kůlu byl navíc ještě výstupek, který zároveň rozdrtil malý mozek. Vyskytla se i garota se dvěma prstenci. Jeden prstenec se pohyboval dopředu a druhý dozadu. Protože prstence vyvíjely tlak na dva sousední obratle, vedlo to k přerušení míchy, což mělo za následek téměř okamžitou smrt. Jeden z posledních typů obsahoval tenké ostří, které procházelo skrze kůl a bleskurychle přeťalo míchu mezi dvěma obratli.

Smrtící injekce
Odsouzenec je připoután ke stolu. Dvě jehly (jedna záložní) jsou vpíchnuty do žil, obvykle na paži. Jehly s roztoky spojují dlouhé hadice, roztoky jsou umístěny ve zdi vedle stolu. První je podán neškodný fyziologický roztok. Na signál dozorce je zvednuta záclona v přilehlé místnosti, ve které jsou svědci. Potom je odsouzenci vstříknut thiopental sodný, po němž během 10 až 15 sekund usíná. Následuje další látka (pankuronium), která zcela ochromuje svaly a zastavuje dýchání. Další je chlorid draselný, který zastavuje činnost srdce. Lékař se popravy neúčastní, jen ověřuje, zda je vězeň mrtvý.

Plynová komora
Plynová komora je zařízení určené k zabíjení lidí nebo zvířat, jedná se o uzavřenou místnost do které se vhání jedovatý nebo uspávací plyn. Plynové komory se pro popravy v USA začaly užívat začátkem 20. let 20. století. Během holocaustu velké plynové komory pro hromadné zabíjení užívalo Nacistické Německo a Nezávislý stát Chorvatsko jako součást genocidy.

Elektrické křeslo
Odsouzenec je připoután ke dřevěné židli. Na hlavu a nohy mu jsou přiloženy elektrody, které jsou navlhčeny slaným roztokem. Místa dotyku s elektrodami jsou oholena, aby se co nejvíce zmenšil elektrický odpor. Popravčí tým se přesune do místnosti, odkud může popravu pozorovat. Dozorce dá znamení a je zapojen zdroj, napětí 500 - 2300 voltů (v každém státě jinak); k popravě se používá střídavý proud. Po asi třiceti sekundách je zdroj vypojen, lékař čeká několik sekund, než se tělo ochladí, a zkontroluje, jestli vězňovo srdce stále bije. Jestliže ano, je znovu připojen zdroj a takto se pokračuje, dokud není člověk mrtvý. Tento postup je ale v každém státě jiný, např. ve státě Florida je zaveden automatický postup, který má tři fáze. První fáze: napětí 2300 V, proud 9,5 A po dobu 8 sekund, druhá: 1000 V, 4 A, 22 sekund, třetí: 2300 V, 9,5 A, 8 sekund. Skutečné hodnoty napětí a proudů jsou ale při popravě jiné, závisí na elektrickém odporu těla odsouzence. Při popravě je v místnosti cítit spálená kůže a maso. Poprava může být doprovázena kouřem nebo párou, krvácením (z úst nebo očí), zvracením, urinací nebo defekací. Někdy vězňovi vypadnou oční bulvy. Vězeň otéká, někdy začne hořet. Smrt je způsobena zástavou srdce a paralýzou respiračního systému.

Zastřelení popravčí četou
Poprava zastřelením je rozšířená forma popravy; přesný průběh se v každé zemi liší. Příčina i rychlost smrti závisí na tom, kam je vězeň zasažen. Kulky vpálené do hlavy (např. Čína) způsobí poměrně rychlou smrt v důsledku velkého poškození mozkových tkání, nicméně poškození méně důležitých orgánů může způsobit dlouhou agónii.

Oběšení
Pravěcí Evropané často oběšením obětovali bohům. Tak Keltové věšeli na stromech oběti Esusovi, bohu větru, aby si je tak mohl náležitě pohoupat. Staří Germáni a Vikingové oběšením vzdávali úctu bohu Ódinovi, který se podle legendy také sám oběsil na světovém stromě Ygdrassilu, aby tak dosáhl osvícení.
Oběšení bylo také častým způsobem rituální sebevraždy vdov. Tento zvyk se zachoval v Číně až do novověku.
Způsob provedení poprav ve středověké a raně novověké Evropě byl různý, od prostého vytažení na strom po použití speciálně postavené šibenice, obyčejně na veřejném, zdálky viditelném místě (šibeniční vrch). Odsouzenec téměř vždy umíral pomalým zadušením, někdy byla dokonce místo provazu použita houžev, aby se dosáhlo co nejdelší agonie. V některých zemích bylo v určitém období zakázáno popravovat oběšením ženy, vzhledem k nechutným projevům, jež udušení v oprátce provázely.

Upálení
Upálení na hranici je forma trestu smrti, používaná k trestání nejtěžších zločinů. Touto formou byly trestány zejména velmi závažné náboženské prohřešky (kacířství, čarodějnictví) či závažné prohřešky proti tehdejší představě mravnosti (incest, sodomie), žhářství a také, zejména v novověké Evropě, travičství, které bylo chápáno jako těžší zločin než vražda.


Mimochodem 2. část je ve výrobě;).

"Nikdy neříkej nikdy"

18. března 2011 v 21:30 | Fanta Light
Jak jsem tak projížděla blogy, které psaly na téma týdne "kouření", snad skoro všechny byly jen o tomto:
"Kouření nezdravé. Kouření škodí zdraví, zemřete, smrdíte, žere vám to peníze a blablabla.... Kouření je hnus, odporné, nesnáším to... Nikdy jsem nekouřila a ani kouřit nebudu..."
A takto můžu pokračovat do nekonečna... Ovšem, proč právě řešit volbu kuřáků? Proč jim říkat, jak si ničí zdravý, plíce a celý organizmus? Proč jim říkat, co vše je obsaženo v cigaretách? Oni to ví. Ví to, a přestože kouří. Proč? Důvodů je mnoho, ale jedno mají společné - je to jejich volba. Když se spolužačka rozhodne změnit styl oblečení, které nechápete, budete jí také neustále říkat, že je to špatně? Nebo ji necháte bejt a řeknete si:" Budiš, mě se to sice nelíbí, ale jestli se v tom sítí ona dobře... Navíc jí se stejně tak nemusí líbit to, co nosím já... ". Nchci tu obhajovat kuřáky (já sama jsem již 18 let nekuřák), jen že to opravdu, ale opravdu přeháníte. A věta: "Nikdy jsem nekouřila, kouření se mi hnusí a nikdy kouřit nebudu" si říkejte den před smrtí...

NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY.

Každý nekuřák může pocítit nehoráznou chuť si zapálit. I já to zažila a zapálila si. Naštěstí to nedopadlo podle představ a do dalších experimentů se nehodlám pouštět. Zatím.. xD. Každá zatvrzelý nekuřák se může stát závislákem. Neříkejte věci, co se můžou během týdne změnit...

S úctou a přáním zdravých plic
Fanta Light

Kuřáci/Nekuřáci

17. března 2011 v 18:01 | Fanta Light
Nechci na tento článek psát něco ve smyslu, že kouří každý, a že proti tomu nelze nic namítat ani nic stejného jako desítky článků, jak kouření škodí. Chci to chytnout za jinek konec a tím je rozdělení kuřáků/nekuřáků. Upozorňuji, že to je pouze můj názor a jestli si myslíte něco jiného, tak prosím bez urážek, hezky v klidu napsat do komentářů. Díky.
Začněme tím zdravím.

1. Zatvrzelí nekuřáci
Do téhle skupiny bych zařadila ty, co nekouří a celé tohle téma je pro ně tabu. Nesnáší nekuřáky, mají na ně kecy typu, že si ničí zdraví, je to hnus a smrdí. Sem by patřila jedna moje bývalá spolužačka. Tyhle lidi by prostě nevydrželi mojí cestu do školy, kde kouří snad každý třetí.

2. Nekuřáci
Nekouří, ale klidně jdou spolu s někým, kdo kouří. Často v takových případech však nesmí vítr vát směrem k němu, neboť mu kouř vadí. Sem bych se zařadila já. Nekouřím, a přestože jsem to sice jednou zkusila, nijak mě to neláká, ale ani neodpuzuje. Je mi jedno, jestli ten, na kom mi záleží, kouří a jak často. Jen na mě nesmí jít ten kouř…

3. Nekuřáčtí kuřáci
Zapálí si párkrát cigaretu do roka. Ale může i někdy několikrát během měsíce a pak opět 5 roků bez jediného zapálení. Život zvládají v naprosté pohodě bez nich a nejsou na této droze nikterak závislí.

4. Kuřáci
Sem patří hlavně ti, co podle mě kouří, aby se vyrovnaly vrstevníků. Parta kouří a vy byste nebyli in, pokud byste to také nedělali… Z občasného zapálení se stává denní rituál před školou. Ale závislost také začíná. Říkáte si: "Kouřím JEN někdy… Můžu klidně hned přestat. Ale nechci." Nechci, nebo nemůžu?

5. Závisláci
Zde již jde jen o cigarety, cigarety a jak sehnat peníze na cigarety. Bez nich jste ztracení. Již ani neříkáte o nějakém přestání. Jste schopní vykouřit krabičku cigaret za den a bohužel je to na vás nejen vidět, ale i cítit… Opravdu je to, to co chcete? Zde se ale vážně mělo něco dělat… Víte, na kolik vás to může měsíčně vyjít???

Sebevražda...

27. ledna 2011 v 18:35 | Fanta Light
Když jsem to na blogu uviděla, trochu mě to zarazilo. Asi z důvodu, že jsem se sama chtěla zabít. Ne, Nechci, abyste mi sem psala, že se mám jít vyšetřit a tak podobně. Tohle nechce radu ani od psychologa. Tam už jsem byla (sice kvůli jinému osobnímu problému) a nepomohl vůbec. Spíš sem se tam rozbrečela… Ale zpět k tématu. ŘEKNU to jednou a na rovinu: Nechci od vás žádné rady a poučky, jak je život krásnej, kolik lidí bych zničila. Já mám o životě totiž trochu jiný názor. Ale to až na konec. Nejdříve, jak moje "plány na sebezničení" vypadaly.

Hlavním důvodem byla sebelítost a žádné hezké světlo v tomhle divném černém světě. Každá výtka od našich mě doháněla čím dál víc k přesvědčení, že mě nepotřebují a bude jim líp beze mne. Já vím, přeháněla jsem to a rodiče by to nikdy nechtěly, ale tenkráte jsem se prostě tak cítila. Byla jsem psychicky na dně. DENNĚ! jsem vymýšlela způsoby na zabití. Často, když jsem přecházela ulici, jsem hypnotizovala řidiče, aby šlápli na plyn… Naštěstí se nic takového nestalo.

Nezůstalo to však jen u představ… Dělala jsem si seznamy způsobu zabití, a také jsem si to kreslila… No s mým ne zrovna talentem to vypadalo spíše směšně: D. Jo, a abych nezapomněla, také jsem přemýšlela, co napíšu do své závěti. Že to byla sebevražda, komu co odkazuju… Musím bát přeci hodná a ulehčit policii práci, ne?

Měla jsem však jeden problém. Chtěla jsem rychlou bezbolestnou smrt. Nebála jsem se totiž smrti, ale bolesti. Že se to nepovede, skončím bez nohou nebo budu několik minut trpět v bolestech… A tohle vážně nechci. A další, co mne zdržovalo, bylo, abych svou vraždou nějak neublížila okolí. Myslím tím to tak, že když např. skočím pod vlak, naštvu cestující. Vlaky naberou zpoždění a ještě, aby toho nebylo málo, bude moje tělo na bůhvíjaký ploše… Také jsem nechtěla nic krvavého - zničím si oblečení a ne každý snese na krev pohled… A tímto se výběr doopravdy ztenčuje, ne? V poslední době jsem usoudila za nejlepší uškrcení se. Ale, co když se to taky nepovede??

Tohle je hrozná debata.

Nakonec jsem odjela do Německa a do Čech jsem se vrátila úplně jiná. Uvědomila jsem si, že třeba hned další den se může stát něco, za co stojí žít. Třeba, když měla mamka narozeniny a měla velkou radost z bílé růže, co jsem jí dala J. Ale také jsem si uvědomila, že smrt je zvláštní… Nevíme, co po ní následuje. A je také zvláštní, že pokud někdo zemře, nehnu ani brvou (pokud to samozřejmě nebyl můj příbuzný) a nijak to nepožívám… Po mě je samotný život velkou otázkou. Co je náš úkol? A když odejdeme, proč to najednou tolika lidem vadí?? Je to naše rozhodnutí a rozhodnutí Smrti.

Fanta Light
 
 

Reklama
Staré referáty procházejí rekonstrukcí, proto bych u nich prosila (leden - únor) zvýšenou opatrnost. Mohou se tam vyskytovat jisté chyby.

Komentáře nevztaující se k žádnému článku pište do reklam. V opačném případě mažu!
I zde platí AUTORSKÁ PRÁVA!

Na tomto blogu se právě nachází 88 referátů.
Blog založen: 18. 1. 2011
Majitelka: Fanta Light
Kontakt: Fantalight@seznam.cz.